Úpadek ukrajinské ekonomiky se zrychluje. Podle ekonomů hrozí zemi krach
Ukrajině hrozí ještě letos bankrot. Varuje před tím mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's, která dnes podruhé za tři týdny srazila úvěrové hodnocení Ukrajiny. Ta je aktuálně v podřadné kategorii C. Pád ukrajinské ekonomiky dopadá na obyvatele.
Ukrajinci ve strachu o své úspory roztáčí spirálu dalšího oslabování národní měny. Hřivna ani dřív nebyla příliš silná, ale násilnosti minulých dní poslaly její kurz raketově dolů. To znamená, že lidé si za domácí měnu koupí méně.
Bojí se také toho, že zkrachují banky. Proto se snaží co nejvíce peněz z účtů vybrat. Obléhají bankomaty, hřivnu se snaží směnit za jiné měny. To znamená, že je vyšší nabídka ukrajinské měny a její kurz tím dál klesá.
Banky nemají k dispozici dost hotovosti, aby zájem o výběr úspor uspokojily. Proto některé z nich ani neotevřely své pobočky v Kyjevě. I když analytici radí, aby si lidé, kteří mají peníze u poboček zahraničních bank, nechali své úspory na účtu, protože tam budou v bezpečí, nedůvěra lidí už je příliš velká a snaží se finance raději vybrat.
Zprávy o možném krachu státu se množí
Ukrajinské vládě se těžce prodražují dluhopisy, tedy získávání peněz na chod státu, a také prudce rostou náklady na splácení dluhu. Investoři navíc přestali Ukrajině důvěřovat a jejích dluhopisů se zbavují. To ukrajinské vládě dál komplikuje splácení dluhu.
Přitom Ukrajina už dlouhodobě de facto nemá peníze na běžné hospodaření státu. Musí si půjčovat v zahraničí, a to nejen od investorů na dluhopisovém trhu, ale také například od Mezinárodního měnového fondu nebo Evropské unie a od Ruska.
Klesají devizové rezervy státu. Podle ekonoma Jana Bureše z Raiffeisenbank bude země do roka potřebovat 70 miliard dolarů, její devizové rezervy přitom dosahují jen necelých 18 miliard.
„Ukrajina bude potřebovat v následujícím roce sehnat peníze právě na pokrytí schodku běžného hospodaření a na splátku krátkodobého dluhu. Za stávající politické situace je nemyslitelné, aby si na to půjčovala na trzích, takže bude muset jednat s jednou, nebo druhou stranou, jinak se riziko bankrotu skutečně přibližuje,“ míní Bureš.
Země musí splácet zahraniční dluh
Institucionální investoři si přitom často kladou při půjčování peněz různé podmínky. Například Evropská unie chce reformy a oslabování hřivny. Rusko nepřipouští snahy o politický vliv, ale Ukrajina je zcela závislá na jeho dovozu plynu a dalších surovin.
Kromě toho ukrajinská ekonomika je zaměřená jednostranně na hutnictví a ocelářství. To jsou však energeticky nesmírně náročné obory a hospodářství na ně nebude mít, zvlášť když klesají ceny oceli.
Přitom Ukrajina bude muset v červnu splatit velkou část svého zahraničního dluhu a na to asi nebude mít. Proto ekonomové odhadují až 60procentní pravděpodobnost, že země do příštího roku zkrachuje.
