Učiliště v Praze mají nouzi o pokrývače a čalouníky, kominíků už je dost

Počet žáků pražských učilišť se za posledních pět let snížil téměř o čtvrtinu. Nedostatek učňů je v oborech pokrývač, obráběč kovů, čalouník nebo krejčí. V Praze je jejich málo mimo jiné i kvůli ukončení masivní průmyslové výroby. Naopak třeba počet kominíků rychle roste.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo, (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

V Praze je 48 učilišť – magistrát jich zřizuje 27, zbytek jsou soukromé školy. Učí se v nich 6360 žáků. Podle radní pro školství a volný čas Ludmily Štvánové z TOP 09 by podpora učňovských oborů měla začít už na základní škole.

„Myslím, že byla velká chyba, když do rámcových vzdělávacích plánů na základních školách nebylo povinně zařazeno pracovní vyučování,“ míní Štvánová.

O obor obráběč kovů nebo nástrojář v Praze velký zájem není. Zato kominíků v hlavním městě rapidně přibývá.

„My jsme byli ještě před nějakými šesti lety poslední škola v České republice, která tento obor učila. V tuto chvíli vím, že je minimálně sedm škol, které obor kominík opět učí. Je to dáno tím, že obor zaznamenal velkou změnu – kominík musí zvládat i velké množství legislativy a norem,“ vysvětluje ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze 9 Miloslav Janeček.

Školy lákají na zahraniční praxi i stipendia

Učiliště se pokouší nalákat budoucí žáky i motivovat ty stávající různým způsobem. Střední odborná škola stavební a zahradnická například zahraniční praxí.

„Naši zahradníci byli dva týdny v Holandsku ve floristické firmě, další jezdí po dvojičkách do Londýna. Máme rozjednanou spolupráci s Milbachem, což je německá kominická škola, kam každý rok posíláme naše vybrané kominíky,“ říká Miloslav Janeček.

Střední odborné učiliště Ohradní nabízí žákům za lepší prospěch stipendium. Jak řekl ředitel Karel Dvořák, čím lepší známky a chování, tím vyšší odměna.

Učeň, střední odborné učiliště, řemeslo, (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

„Vypracovali jsme stipendijní řád, který jsme předložili našemu zřizovateli, tedy magistrátu hlavního města. Ten nám to schválil s dovětkem, že tyto náklady musí být hrazeny z vícezdrojového financování. Čili ne jen z financí přidělovaných magistrátem,“ popisuje Karel Dvořák.

Při vidině získání finančních prostředků se podle něj začali studenti učit lépe. Někteří učni se ale umí motivovat sami. David Hulínský ze Střední odborné školy stavební a zahradnické vidí v zedničině větší uplatnění.

„Tak jsem se rozhodl, že přestoupím na zedníka s tím, že si pak udělám nástavbu. Protože když jste na stavební průmyslovce, tak sice máte lepší školu, ale neseženete práci. Nemáte uplatnění, protože vás bez praxe nikam nevezmou,“ vysvětluje David Hulínský.

Na stejné škole se učí i Michal Idhen. K řemeslu směřoval už odmalička. Rozhodl se, že bude sklenářem. „Žádal jsem o nástavbu, ale momentálně se vyučuji. Že to můžu podpořit v této škole, protože by byla škoda, kdyby to vymřelo,“ myslí si Michal Idhen.

Praha jedná i s cechy

Řemesla v Praze zatím nevymírají. Klesající zájem zvláště o některé obory je ale alarmující. Jak řekla radní Ludmila Štvánová, Praha bude hledat způsob, jak učňovské obory podpořit.

„V minulých dnech jsme se smluvili s některými představiteli řemeslných cechů, protože oni jsou ti, kteří jsou v praxi a kteří velmi dobře vědí, co je zapotřebí,“ dodává radní Štvánová.

Veronika Štefanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme