Do centra Kyjeva se vrací život, otevřely se obchody i stanice metra

Obyvatelé Kyjeva si po třech měsících protestů svobodně vydechli. Věří, že se zkorumpovaný a v závěru i krvavý režim prezidenta Viktora Janukovyče už nevrátí. A houfně se vydali do centra k místům nejhorších bitev s policií i pomníkům padlým.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé si v Kyjevě připomínají oběti nedávných násilností | Foto: Martin Dorazín

Rozladěné piano v ukrajinských barvách se stalo legendou. Neví se, kdo ho přinesl, ale je tam od začátku protestů. Občas je na pódiu, pak na ulici a teď před budovou kyjevské radnice. Z melodií se dá vytušit, že nálada není radostná.

„Máme státní smutek a podle toho vybíráme repertoár,“ vysvětluje klavírista Igor, který s přítelkyní Valerií koncertuje každý den. „Tohle je druhý klavír. První stál na Bankovní ulici u prezidentského paláce a ten je teď na scéně Majdanu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

V Kyjevě natáčel Martin Dorazín

„V Žitomiru mají taky revoluční klavír i v Charkově a dalších městech. To svědčí o tom, že naši lidi jsou v podstatě inteligentní národ. Můžete tady slyšet opravdové virtuozy,“ doporučuje pan Vladimír s kytarou pod paží.

Klavírista své vystoupení musí občas přerušit a klíčem dotáhnout tu či onu strunu. Nástroj pochází z 50. let a je tuzemské výroby. Je celkem kvalitní, jen občas potřebuje přitáhnout.

„Někdo ho pro nás záměrně koupil, jiný přemaloval v národních barvách a naladil a pěkně se u toho nadřel. Podívejte se na to výrobní číslo, celkem jich vyrobili asi milion a toto je jeden z prvních kusů. Ty byly kvalitní a prakticky se vyrovnaly klavírům Steinway.“

Piano v ukrajinských barvách se stalo legendou. V ulicích Kyjeva je od začátku protestů | Foto: Martin Dorazín

Kolem klavíru se shlukují kolemjdoucí. Ty sice odborný výklad taky zajímá, ale v hlavě se jim honí jiné myšlenky.

„Jsem tady poprvé a chci věnovat peníze na obnovu našeho Kreščatiku. Jsem hrdý na to, čeho se demonstrantům podařilo dosáhnout. Bude-li potřeba, jsem ochotný tady pracovat zadarmo. Vzal jsem s sebou i rodinu. Všichni děkujeme Evropě za podporu,“ vzkazuje Viktor, povoláním opravář a řidič autobusu.

Kyjevané už asi pochopili, že jde o zásadní zlom nejen za dobu protestů, ale i v jejich současné, novodobé historii. Na Náměstí nezávislosti přicházejí celé rodiny i s kočárky a s dětmi v náručí. Už nemají strach.

„Strach už pominul. Čeho bychom se měli bát? Horší to být nemohlo. Myslím si, že už to skončilo, národ zvítězil a všechno bude dobré.“

„Lidé v to doufají. Samozřejmě je nám moc líto padlých. Oni nás ale inspirovali, abychom s tou bandou zatočili. Jako babička jsem za minulého režimu neviděla pro svou vnučku žádnou budoucnost.“

Světlana a Igor Nikolajevovi s nemluvnětem v košíku odcházejí k barikádě, aby tam položili kytici krvavě rudých karafiátů.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme