Do centra Kyjeva se vrací život, otevřely se obchody i stanice metra

Obyvatelé Kyjeva si po třech měsících protestů svobodně vydechli. Věří, že se zkorumpovaný a v závěru i krvavý režim prezidenta Viktora Janukovyče už nevrátí. A houfně se vydali do centra k místům nejhorších bitev s policií i pomníkům padlým.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lidé si v Kyjevě připomínají oběti nedávných násilností | Foto: Martin Dorazín

Rozladěné piano v ukrajinských barvách se stalo legendou. Neví se, kdo ho přinesl, ale je tam od začátku protestů. Občas je na pódiu, pak na ulici a teď před budovou kyjevské radnice. Z melodií se dá vytušit, že nálada není radostná.

„Máme státní smutek a podle toho vybíráme repertoár,“ vysvětluje klavírista Igor, který s přítelkyní Valerií koncertuje každý den. „Tohle je druhý klavír. První stál na Bankovní ulici u prezidentského paláce a ten je teď na scéně Majdanu.“

Přehrát

00:00 / 00:00

V Kyjevě natáčel Martin Dorazín

„V Žitomiru mají taky revoluční klavír i v Charkově a dalších městech. To svědčí o tom, že naši lidi jsou v podstatě inteligentní národ. Můžete tady slyšet opravdové virtuozy,“ doporučuje pan Vladimír s kytarou pod paží.

Klavírista své vystoupení musí občas přerušit a klíčem dotáhnout tu či onu strunu. Nástroj pochází z 50. let a je tuzemské výroby. Je celkem kvalitní, jen občas potřebuje přitáhnout.

„Někdo ho pro nás záměrně koupil, jiný přemaloval v národních barvách a naladil a pěkně se u toho nadřel. Podívejte se na to výrobní číslo, celkem jich vyrobili asi milion a toto je jeden z prvních kusů. Ty byly kvalitní a prakticky se vyrovnaly klavírům Steinway.“

Piano v ukrajinských barvách se stalo legendou. V ulicích Kyjeva je od začátku protestů | Foto: Martin Dorazín

Kolem klavíru se shlukují kolemjdoucí. Ty sice odborný výklad taky zajímá, ale v hlavě se jim honí jiné myšlenky.

„Jsem tady poprvé a chci věnovat peníze na obnovu našeho Kreščatiku. Jsem hrdý na to, čeho se demonstrantům podařilo dosáhnout. Bude-li potřeba, jsem ochotný tady pracovat zadarmo. Vzal jsem s sebou i rodinu. Všichni děkujeme Evropě za podporu,“ vzkazuje Viktor, povoláním opravář a řidič autobusu.

Kyjevané už asi pochopili, že jde o zásadní zlom nejen za dobu protestů, ale i v jejich současné, novodobé historii. Na Náměstí nezávislosti přicházejí celé rodiny i s kočárky a s dětmi v náručí. Už nemají strach.

„Strach už pominul. Čeho bychom se měli bát? Horší to být nemohlo. Myslím si, že už to skončilo, národ zvítězil a všechno bude dobré.“

„Lidé v to doufají. Samozřejmě je nám moc líto padlých. Oni nás ale inspirovali, abychom s tou bandou zatočili. Jako babička jsem za minulého režimu neviděla pro svou vnučku žádnou budoucnost.“

Světlana a Igor Nikolajevovi s nemluvnětem v košíku odcházejí k barikádě, aby tam položili kytici krvavě rudých karafiátů.

Martin Dorazín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme