Právě se vracím z Hradu, pronesl před 66 lety Klement Gottwald
Před čtvrt stoletím Československo naposledy povinně oslavovalo únorové události roku 1948. Pro komunistický režim byl 25. únor po čtyři desetiletí den vítězství pracujícího lidu. Přestože v lednu 1989 během Palachova týdne lidé proti režimu demonstrovali.
Komunistický režim v únoru 1989 znovu hledal oporu v 41 let staré minulosti.
„Právě se vracím z Hradu od prezidenta republiky. Mohu vám sdělit, že pan prezident všechny mé návrhy přijal,“ ozývalo se jako každý předchozí rok z obrazovek televizí a rozhlasových přijímačů.
Přijetím demise demokratických ministrů prezidentem Benešem a doplněním vlády podle návrhu ministerského předsedy Klementa Gottwalda moc v Československu 25. února 1948 naplno převzala komunistická strana.
350 věznic a trestních táborů
Po komunistickém únorovém puči v roce 1948 existovalo v tehdejším Československu 350 různých věznic a trestních táborů. Po drtivé většině z nich se nezachovaly ani pamětní cedule.
Jediným místem, které ukazuje, jak komunisté zacházeli se svými odpůrci, je Památník Vojna u Příbrami. František Zahrádka seděl ve věznici Vojna dva roky, po revoluci se podílel na vybudování muzea.
„Jedno teplé jídlo za tři dny. Denně 20 deka chleba a studenou vodu, v zimě led,“ vzpomíná na pobyt Zahrádka.
Chodím sem jako svobodný občan, říká bývalý politický vězeň v Památníku Vojna
Číst článek
Pracovní tábor Vojna je otevřený jako muzeum devátým rokem a jeho výstavba stála 80 milionů korun. Existuje na půdorysu bývalého lágru s tím, že většina staveb je pouze kopií originálních vězeňských baráků.
Muzeum, které by popisovalo totalitu v celé její šíři jako třeba v Maďarsku nebo Německu, Česko nemá a ani ho ministerstvo kultury neplánuje. Období nacismu popisují dva velké památníky, Lidice a Terezín.
Vítězný únor v roce 1989
Čtyři desetiletí byl povinně pro celý stát 25. únor největším svátkem a jeho protagonista ikonou.
„Ke hrobu vynikajícího představitele Komunistické strany Československa a mezinárodního komunistického hnutí Klementa Gottwalda položili společný věnec soudruzi Miloš Jakeš, Gustav Husák, Ladislav Adamec...,“ oznamovala tehdy hlasatelka.
Ve vysílání Československého rozhlasu před 25 lety dostávali slovo milicionáři a pamětníci února roku 1948. Nepřímo reagovali i na lednové demonstrace v Praze.
„Revoluční Ostravsko nikdy nezůstává jen u slov. A pokud hovoříme, že socialismus si nikým rozvracet nedáme, myslíme to stejně jako před 41 lety. Parazitů a spekulantů bylo dost vždycky, tenkrát i dnes. Ale představbu neděláme pro ně, ale pro poctivou budoucnost naší socialistické společnosti, zdůrazňuji socialistické.“
Oslavy pojal režim v roce 1989 velkolepě. Začaly už o čtyři dny dřív, a protože 25. únor připadl v roce 1989 na sobotu, hlavní manifestaci uspořádal pro jistotu už ve čtvrtek. Ve volný den by tenkrát na Staroměstské náměstí nepřišla dobrovolně už ani dělnická třída.
„Oslavy 41. výročí únorového vítězství pracujícího lidu vyvrcholily slavnostním shromážděním pracujících a mládeže hlavního města a Středočeského kraje. Na 100 tisíc jeho účastníků si připomnělo živý odkaz událostí Února 1948. Slavnostní projev pronesl soudruh Miroslav Štěpán: ‚Děláme vše pro to, abychom šli kupředu. Program hospodářské a společenské přestavby, který jsme začali uskutečňovat, má podporu lidu. Upevňuje jeho důvěru v náš socialistický zítřek.' “
To ještě komunistický šéf Prahy Miroslav Štěpán netušil, že ho po 17. listopadu jeho věrní pracující v ČKD vypískají.
