Chodím sem jako svobodný občan, říká bývalý politický vězeň v Památníku Vojna

Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 existovalo v tehdejším Československu 350 věznic a táborů pro odpůrce režimu. Pouze z jediného z nich se stalo muzeum. Muzeum, které by popisovalo totalitu v celé její šíři, jako třeba v Maďarsku nebo Německu, Česko nemá.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Památník Vojna u Příbrami, František Zahrádka | Foto: Filip Jandourek

Jediné muzeum, které připomíná důsledky komunistického puče z 25. února 1948, je lágr Vojna nedaleko Příbrami. A i to vzniklo především zásluhou politického vězně Františka Zahrádky a někdejšího ředitele příbramského Hornického muzea.

Ročně bránou muzea pod širým nebem projde kolem třiceti tisíc návštěvníků, především studentů a žáků.

František Zahrádka seděl ve věznici Vojna dva roky, po revoluci se podílel na vybudování muzea.

Přehrát

00:00 / 00:00

S bývalým politickým vězněm Františkem Zahrádkou natáčel v Památníku Vojna Ľubomír Smatana

„Jedno teplé jídlo za tři dny. Denně 20 deka chleba a studenou vodu, v zimě led,“ vzpomíná na pobyt Zahrádka.

Reportérovi ukazuje i podzemní bunkr, korekci. V stísněných podmínkách bylo někdy namačkáno až 18 vězňů. Teploměr ukazuje 2 stupně nad nulou a vlhkost 80 procent.

„Je to pořád živé. Zájem mladých lidí mě povzbuzuje. Chodím sem jako svobodný občan a můžu mladým vyprávět o tom, jak to tady vypadalo.“

Právě se vracím z Hradu, pronesl před 66 lety Klement Gottwald

Číst článek

František Zahrádka si odseděl v různých komunistických věznicích 12 let a z toho několik let v lágru Vojna u Příbrami. Po sametové revoluci začal usilovat o vybudování muzea a to se mu také podařilo.

Památník Vojna u Příbrami | Foto: Filip Jandourek

Vláda na vybudování muzea tehdy uvolnila přes 80 milionů korun.

Památník Vojna - původně zajatecký tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v období 1949–1951 jako tábor nucených prací a následně do roku 1961 jako vězeňské zařízení pro politické odpůrce komunistického režimu.Zdroj: Hornické muzeum Příbram

„V prvopočátku jsem obdržel na adresu muzea několik anonymních výhrůžných dopisů, že pokud se památník vybuduje, tak budu viset s celou rodinou. Ty měkčí naznačovaly: nechte památník zarůst kopřivami a bodláčím a nechte ho spát,“ říká ředitel Hornické muzea Josef Velfl.

Jáchymov není běžně přístupný

Kromě lágru Vojna existuje ještě připomínka komunistických vězení v Jáchymově. Na místě bývalého tábora se zachovala Rudá věž smrti, kde vězni přehazovali uranovou rudu.

Cihlová stavba ale leží v areálu továrny, kam za běžných okolností ochranka nikoho nevpustí.

Drtivá většina věznic, které vznikly v Československu po komunistickém převratu v roce 1948, zanikla. A nezůstaly po nich ani třeba jen památníky.

Muzeum, které by ukazovalo totalitu v celé šíři, jako mají třeba v Maďarsku nebo Německu, Česko nemá a ani ho ministerstvo kultury neplánuje. Období nacismu popisují dva velké památníky, Lidice a Terezín.


Zvětšit mapu

Ľubomír Smatana, mkp Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme