Češi utrácí za esoterické pořady statisíce. Je to byznys, přiznávají sami věštci
Esoterické pořady, které vysílají komerční televize, se v posledních letech staly v Česku hitem. Denně je sledují desítky lidí, kterým nevadí za jasnovidecké rady utratit i tisíce korun měsíčně. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání je na tento věštecký byznys zatím krátká. Na důvěřivosti a pověrčivosti lidí se tak dají vydělat slušné peníze.
Výrazné bubnování a svérázný přednes udělaly před třemi lety z Vlastimila Brůčka alias Vlastíka Plamínka hvězdu internetu. Jeho improvizačními kreacemi se diváci bavili na youtube a videa se rychle sdílela na sociálních sítích.
Vlastík Plamínek, původem neznámý optik z Turnova, se stal v Česku symbolem věšteckých pořadů. Stovky diváků volaly, aby si nechaly od Vlastíka během živého vysílání něco vybubnovat.
Do esoterického pořadu šel Vlastimil Brůček, který se považuje za numerologa a věštce, prý s tím, že chce hlavně pomáhat lidem.
Ezoterika a věštírny se těší v Česku velké oblibě a v posledních letech zaplavili astrologové a jasnovidci také média. Brzy se proto dostali i do hledáčku Rady pro rozhlasové televizní vysílání, kam lidé posílají stížnosti na interaktivní a teleshopingové esoterické pořady.
Přesto se najdou lidé, kteří neváhají zaplatit za jasnovidce i několik tisíc korun měsíčně. Pomoc v nejisté životní situaci hledala u televizních věštců například šestatřicetiletá Kamila z Prahy. Jsou to právě ženy, kdo propadá lákadlům magie a okultismu nejčastěji.
Volající se většinou ptají na zdraví, partnerské vztahy, rodinu, děti a také práci. I Kamila chtěla vědět, jestli ji čeká slibná budoucnost. O životních zvratech se ale nedozvěděla nic, z televizní věštírny jí zůstal jen tří tisícový účet za telefon.
Jedna minuta hovoru průměrně stojí 70 korun. Částka se navyšuje o to víc, pokud člověk vyčkává na přepojení do studia. Zajímalo nás, jak takové volání do esoterických pořadů probíhá, a proto jsme ho hned několikrát vyzkoušeli.
Dovolali jsme se dvanáctkrát na čtyři televizní kanály. Uváděli jsme nepravdivé informace a vždy se dozvěděli, že vše dobře dopadne. Celkem stály hovory přes 5 tisíc korun, provolali jsme 78 minut a skoro polovinu času pouze čekali na telefonu.
Získat údaje o tom, kolik diváků denně pořady sleduje nebo kolik lidí během vysílání zavolá, není jednoduché. Ani po několika urgencích Českého rozhlasu televize na konkrétní otázky neodpověděly.
Na svých internetových stránkách televizní stanice většinou upozorňují, že za poradenství a informace věštců nenesou žádnou zodpovědnost. Divák s nimi musí naložit podle svého uvážení.
Věštec Vendelín
Plošná regulace pořadů zatím neexistuje. Stejně tak není zaručeno, že radu divákům nabízejí zkušení kartáři. Jak funguje promyšlený esoterický mediální byznys, který sází na důvěru a pověrčivost lidí, prozkoumal v minulosti redaktor MF Dnes Jan Malinda.
Ucházel se o místo věštce, napsal životopis do společností, které provozují věštecké pořady a jedna z nich ho pozvala na konkurz do Bratislavy. Samotná zkouška v televizi byla spíše formalitou.
Výstup věštce Vendelína alias Jana Malindy se vedení televize líbil, a tak byl přijat. Za vykládání karet by si za hodinu vydělal 13 euro. Televize chtěla redaktora najmout na víkendové vysílání od pátku do neděle, vždy na tři hodiny denně. A počítala s ním do vysílání i poté, co prozradil, že je novinář, který si chtěl esoteriku jen otestovat.
Magie a okultismus patří v Česku mezi oblíbené formy víry v nadpřirozeno. To je také důvod, proč je po esoterických pořadech taková poptávka.
Za vyhledáváním věštců může být i nedostatek možností hledat pomoc jinde
Podle psycholožky Václavy Masákové je přirozené, že člověk, který se ocitne v nouzi, hledá něco, co by ho potěšilo. „ Takoví lidé pak mohou vyhledávat různé rady sousedkou počínaje, po věštce konče,“ říká psycholožka.
V radách, které nabízí různé televizní věštírny, však vidí určité nebezpečí. „Můžou člověka ochromovat v rozhodování, protože pak očekává nějaký zásah zvenku, a nemá sílu ovlivňovat svůj život tak, aby to pro něj bylo opravdu dobré,“ domnívá se Masáková.
Lidé, kteří se k televizním věštírnám často obracejí, můžou podle ní mít obavy podívat se do budoucnosti i určitým způsobem zjednodušený náhled na svět.
„Na druhou stranu možná nemají jinou možnost hledat pomoc jinde, už proto, že například nemohou dojet za odborníkem, a bez ohledu na to, že to stojí peníze, berou za bernou minci takovéto rady,“ uzavírá Masáková.
