Kyjev ztratil vliv na Krymu, tvrdí proruská vláda. NATO vyzvalo Moskvu ke stažení vojáků

Kyjev postupně ztratil vliv na Krymu. Tvrdí to alespoň proruská samospráva. Na její stranu přeběhl i velitel ukrajinského námořnictva v Sevastopolu Denis Berezovskij. Ukrajinská vláda oznámila, že je připravená bránit se případné ruské vojenské agresi. Rusové mají na poloostrově tisíce vojáků. Podle Severoatlantické aliance svou intervencí porušili mezinárodní právo.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Voják hlídkuje před regionálním parlamentem v Simferopolu | Foto: Reuters

Moskva stále zvažuje použití armády k ochraně ruskojazyčného obyvatelstva Ukrajiny, zvláště krymského poloostrova, kde kotví ruská černomořská flotila. Nová kyjevská vláda proto vyhlásila mobilizaci armádních záložníků a uzavřela letový prostor nad Ukrajinou pro jiná než civilní letadla.

„Tohle nejsou hrozby, ale faktické vyhlášení války mé zemi. Jsme na pokraji katastrofy. Ruská federace nemá jediný důvod k tomu, aby podnikla invazi na Ukrajinu. Uděláme vše, abychom zastavili vojenský konflikt v Evropě vyprovokovaný Ruskou federací,“ prohlásil ukrajinský velvyslanec při OSN Jirij Serhijev.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti z Bruselu dodal zpravodaj Ondřej Houska

Na Krymu se pohybují tisíce ruských vojáků. Zakopávají se na hranicích, a připravují se tak na případný protiútok z pevniny. Proruská vláda a ruští ozbrojenci na Krymu už kontrolují přístupy na všechny ukrajinské vojenské základny.

Rusko vojenskou akcí na Krymu podle Severoatlantické aliance ale porušilo mezinárodní právo. Po jednání velvyslanců NATO v Bruselu to oznámil generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen. Řekl, že Moskva by měla všechny své jednotky na Krymu stáhnout zpět na základny a nepodnikat žádné vojenské akce na území Ukrajiny.

Situaci na Krymu by podle NATO měli sledovat mezinárodní pozorovatelé OSN nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Krize by se podle aliance měla řešit diplomaticky. Ruský prezident Vladimir Putin s návrhem na vytvoření vyšetřovací mise na Krymu údajně souhlasí.

Podle Moskvy ruské jednotky jen chrání ruské obyvatelstvo před nebezpečím ze strany ultranacionalistů. Rusko je přitom připraveno s Ukrajinou jednat, ne ale se současnou vládu, kterou považuje za nelegitimní. Současná ukrajinská vláda podle ruského premiéra Dmitrije Medvěděva skončí novou revolucí a krveprolitím.

Ukrajina je připravena bránit se ruské vojenské agresi. Žádá o mezinárodní pomoc

Číst článek

Rusky mluvící východ Ukrajiny se mezitím obává pogromů ze strany aktivistů kyjevského Majdanu.

„V Dněpropetrovsku zbili do bezvědomí před mýma očima dva lidi jen proto, že mluvili rusky. Po městě se pohybuje oddíl asi 400 aktivistů kyjevského Majdanu, který terorizuje zdejší společnost,“ uvedl jeden z místních obyvatel, který dnes odletěl do Moskvy.

Místopředseda dolní komory parlamentu Sergej Železňak prohlásil, že moci v Kyjevě se chopila junta, financovaná a organizovaná Spojenými státy, Německem a Polskem.

Svět s obavami sleduje postup Rusů na Krymu. Dělají velkou chybu, tvrdí USA a hrozí sankcemi

Číst článek

Dění na Ukrajině se ve velkém odráží také na sociálních sítích. Například britský premiér David Cameron na svém Twitteru uvedl, že britská delegace ruší svou účast na paralympiádě v Soči.

Velká Británie stejně jako další západní země obviňuje Rusko z narušování ukrajinské suverenity. Americký ministr zahraničí John Kerry prohlásil, že jestli Moskva chce být součástí skupiny G8, tak by se podle toho měla chovat. Šéf americké diplomacie se v rozhovoru pro televizi CBS ostře vyjádřil na adresu ruského prezidenta Vladimira Putina:

„Nic tím nezíská. Klidně může mít na Krymu své jednotky, dokud se situace nevyřeší, ale zároveň tím utrpí jeho pozice na mezinárodní scéně. Putin tím může přijít o hodně a stejně tak i samotní Rusové, ztratí tím prestiž, kterou mu přinesla olympiáda v Soči. Nemusí mít ani summit G8 v Soči, vlastně nemusí být ani součástí G8, když bude v těchto svých krocích pokračovat.“

Na sociálních sítích se také objevila informace o tom, že ruská policie zadržela během protestů v Moskvě přes 360 proukrajinských demonstrantů, kteří mají strávit 15 dní ve vězení nebo zaplatit pokutu ve výši 30 tisíc rublů.

Martin Dorazín, ČRo, Ondřej Bouda, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme