Svět chystá pomoc Ukrajině. USA pošle experty i peníze, NATO bude jednat s Ruskem
Do Kyjeva přijel novou ukrajinskou vládu podpořit šéf americké diplomacie, přislíbil peníze i pomoc odborníků. NATO bude ve středu jednat s Ruskem, které podle nich porušilo Chartu OSN. Rusko naopak začalo oficiálně komunikovat s ukrajinskou vládou.
Podpořit novou ukrajinskou vládu přijel do Kyjeva šéf americké diplomacie John Kerry. Ukrajincům nabídl pomoc ve výši 20 miliard korun. Realizována bude formou půjček a technické pomoci.
„Spojené státy zde znovu potvrdily závazek vůči ukrajinské suverenitě a teritoriální integritě podle mezinárodního práva. A odsoudily ruskou agresi,“ uvedl John Kerry.
Zeman: Sankce proti Rusku kvůli situaci na Ukrajině k ničemu nepovedou
Číst článek
Spojené státy na Ukrajinu také vyšlou skupinu expertů. Centrální bance a ministerstvu financí budou radit, jak řešit tíživou ekonomickou situaci země, a jak bojovat proti korupci. Měli by také pomáhat školit volební pozorovatele, aby byly předčasné volby legitimní.
O postoji mezinárodních společenství i světových velmocí k Ukrajině informovala Silvie Třeslínová
Rusko má podle něj k dispozici mnoho diplomatických cest, kterými může své obavy o ruské občany na Ukrajině řešit.
„Ve dvacátém prvním století je to diplomacie a respekt k suverenitě země, co může vyřešit spor jako tento, ne síla,“ dodal šéf americké diplomacie v zatím nejostřejším vyjádření.
Kerry v Kyjevě prohlásil, že se Rusko snaží vytvořit záminku pro to, aby bylo s to pokračovat v invazi. Západní státy nechtějí žádnou vojenskou konfrontaci. Zásahy se omezí na ekonomické a diplomatické sankce, ty ale budou tvrdé.
Mají být cílené na špičky ruského establishmentu, které mají co do činění s vojenskou okupací Krymu.
Barack Obama Moskvu varoval, že jsou to opatření, které USA nechtějí zavádět, ale Rusko k tomu ostatní státy nutí. Ve hře jsou cílené údery proti nejvyšším ruským činovníkům, konkrétně zmrazení jejich zámořských účtů i vízové restrikce.
Americké úřady nabízejí pomoc také s vystopováním takzvaných ztracených miliard dolarů, které ze země „odklonil“ sesazený prezident Janukovyč a s ním spříznění vlivní byznysmeni. Chtějí pomoci i s případnými stížnostmi ke Světové obchodní organizaci, pokud by Rusko používalo obchod k politickému nátlaku, neřkuli vydírání.
Akce ohrožující suverenitu a územní celistvost Ukrajiny odsoudili i premiéři zemí visegrádské čtyřky a vyzvali Rusko k respektování závazků.
O situaci na Ukrajině jednala také Severoatlantická aliance.Polsko svolalo jednání na základě čtvrtého článku Severoatlantické smlouvy, ve kterém se mluví o ohrožení územní celistvosti, politické nezávislosti nebo bezpečnost některé členské země NATO.
„Nejedná se o přímé ohrožení bezpečnosti Polska nebo jiných států, které s Ukrajinou bezprostředně hraničí,“ vysvětlil velvyslanec České republiky při NATO Jiří Šedivý.
Putin: Rusko nepoužije svou vojenskou sílu na Ukrajině, pokud nebude muset
Číst článek
Členské země NATO obvinily Rusko z porušování Charty OSN a svrchovanosti Ukrajiny.
„Navzdory opakovaným výzvám od mezinárodního společenství Rusko nadále narušuje ukrajinskou svrchovanost a územní celistvost a pokračuje v porušování svých mezinárodních závazků,“ uvedl po jednání generální tajemník Anders Fogh Rasmussen.
O postoji USA hovořila zpravodajka Českého rozhlasu Lenka Kabrhelová, pohled NATO přiblížil velvyslanec Jiří Šedivý
Severoatlantická aliance se bude situací na Ukrajině podle velvyslance Šedivého zabývat proto, že hrozí její další eskalace.
„Vyslali jsme signál, že bereme situaci vážně a vnímáme ji jako potenciálně nestabilizující pro euroatlantickou oblast,“ dodal velvyslanec.
NATO nemá příliš nástrojů, jak proti Rusku zakročit. Zváží proto zastavení nebo odložení společných projektů.
Ve středu pak budou zástupci Severoatlantické aliance s Ruskem jednat. Jde především o snahu Rusku sdělit jednotný pohled NATO.
„My samozřejmě nečekáme, že by Rusko po této schůzce změnilo svého chování. Nicméně je dobré, abychom z našeho pohledu vojenské organizace dali jasně najevo, co si o tom myslíme,“ doplnil.
Ruský prezident Vladimir Putin našel podporu alespoň v Číně. S prezidentem Si Ťin-pchingem se shodl, že současné kroky ruského vedení umožní snížení napětí a zajistí bezpečnost ruskojazyčných občanů žijících v Krymu a ve východních regionech Ukrajiny.
Ukrajinští a ruští ministři začali společné konzultace o krizi na Ukrajině. Bez dalších podrobností to potvrdil ukrajinský premiér Jaceňuk.
Rusové také údajně stáhli své vojáky z hraničního přechodu pro trajekty přes průliv Kerč, necelých pět kilometrů široká mořská úžina odděluje poloostrov Krym od ruské pevniny.
