Obamovo řešení pro Krym: stažení ruských jednotek a vyslání pozorovatelů

Spojené státy zvyšují tlak na Rusko ve snaze zmírnit napětí na Krymském poloostrově. Americký prezident Barack Obama o situaci jednal s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Bílý dům Moskvě hrozí sankcemi, pokud nebude následovat politické řešení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Americký prezident Barack Obama během mimořádného vystoupení k situaci na Ukrajině | Foto: Reuters

Moskva by podle amerického prezidenta měla v první řadě stáhnout jednotky z Krymu zpět na základny a omezit počet svých vojáků na Ukrajině. Spojené státy zároveň chtějí, aby na Ukrajinu dorazili mezinárodní pozorovatelé a sledovali, jestli jsou práva tamních etnických Rusů skutečně v ohrožení, jak tvrdí ruský prezident Vladimír Putin.

Ve svých návrzích se Obama shodl s německou kancléřskou Angelou Merkelovou. Politici mimo jiné také řešili summit skupiny G8, který má být v červnu v ruském Soči. Spojené státy stejně jako další západní země účast na setkání kvůli ukrajinské krizi odmítly.

Moskva mezitím ostře varovala Spojené státy před uvalením sankcí. Podle vysokého představitele ministerstva zahraničí Alexandra Lukaševiče sankce nepatří ke standardu civilizovaných mezistátních vztahů, Moskva na ně ale rázně odpoví.

Alexandr Lukaševič v ostrém prohlášení nazval americký postup nepromyšleným a nezodpovědným. Spojené státy podle něj chtějí Rusko potrestat za principiální přístup k řešení ukrajinské krize, nerozumějí historickým okolnostem, ani současnému stavu věcí v multipolárním světě 21. století.

NATO bude o krizi na Ukrajině jednat přímo s Ruskem

Číst článek

Washington přerušuje vojenskou spolupráci s Ruskem a pozastavuje práci na novém rámci obchodně-investičních vztahů. Ve hře je i případné zmrazení účtů vrcholným ruským představitelům nebo zákaz vydávaní víz.

Ruský prezident Vladimír Putin upozornil, že sankce dopadnou na obě strany. „V současném světě, kdy jsme všichni na sobě závislí, můžeme jeden druhému uškodit, bude to ale škoda pro všechny,“ prohlásil.

Sankce připouští i Francie

Možnost zavedení sankcí vůči Rusku připustil i francouzský prezident Francois Hollande. Chce tak odpovědět na vyslání jeho vojenských jednotek na Ukrajinu. Paříž ale zatím nenaznačila, o jaké sankce by mohlo jít.

„Role Francie a evropských zemí je za těchto okolností jasná - vytvořit tlak na Moskvu a přijmout sankce, které přinutí Putina zahájit dialog, který je jedinou cestou, jak z této krize,“ prohlásil Hollande na večeři Rady zástupců židovských organizací ve Francii.

Francie usiluje o větší roli ve snaze o diplomatické řešení konfliktu, ruský prezident Putin však považuje za partnera spíše Německo a na nabídku ministra zahraničí Laurenta Fabiuse na zahájení dialogu zatím nereagoval.

Krym ovládají ruské jednotky, pro obyčejné lidi se ale život příliš nezměnil

Číst článek

Podle českého prezidenta Miloše Zemana případné sankce vůči Rusku k ničemu nepovedou. Upřednostňuje diplomatické vnitřní působení. Zeman zároveň zopakoval, že se na Ukrajině mají uskutečnit parlamentní a prezidentské volby, které vyřeší situaci po pádu prezidenta Viktora Janukovyče.

Martin Dorazín, Jan Šmíd, mta, Pavlína Nečásková, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme