Požár Libušína nezpůsobila technická závada. Mohlo jít o nedbalost či úmysl

Za požár chaty Libušín v beskydských Pustevnách nemůže podle vyšetřovatelů technická závada. Zjistili to při ohledávání trosek. Ve hře tak zůstávají už jen dvě možnosti, jak oheň vznikl, nedbalost či úmysl.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Rozsáhlý požár poničil chatu Libušín na Pustevnách, škody šplhají do desítek miliónů

Rozsáhlý požár poničil chatu Libušín na Pustevnách, škody šplhají do desítek miliónů | Foto: Valašské muzeum v přírodě

Podle aktuálních informací z krajského ředitelství hasičů se objevily známky toho, že zdroj požáru mohl být vně budovy.

Hasiči a kriminalisté se teď soustředí na nalezení původního ohniska. Zatím pracují s verzemi nedbalosti nebo úmyslu.

Vyšetřování se přesouvá do laboratoří. Zlíne nemá expertní pracoviště, a proto nalezené indicie zkoumají pracovníci odboru kriminalistických expertíz z Brna.

Přehrát

00:00 / 00:00

Podrobnosti o vyšetřování požáru chaty Libušín zjišťoval Roman Verner

Pokračují také výslechy svědků a prověřování dokumentace ke stavbě. Je také možné, že vyšetřovatelé povolají i znalce z příslušných oborů.

Valašské muzeum v přírodě, které památku spravuje, chce vyhořelý objekt obnovit. V úterý proto vyhlásilo i veřejnou sbírku. Jejím partnerem je i Český rozhlas.

Pracovníci muzea trosky chaty rozeberou použitelné zbytky zakomponují do vědecké kopie stavby. Víc poškozené předměty a stavební prvky poslouží jako předloha pro výrobu nových částí.

Sbírka na obnovu chaty Libušín
Příspěvky je možné zasílat na účet 107-6978880207/0100. Sbírku spravuje Valašské muzeum v přírodě.

Dřevěná turistická útulna Libušín byla otevřena v roce 1899, nese jméno bájné kněžny Libuše. Interiér byl vyzdoben freskami a grafity s motivy valašských a slovenských pověstí podle návrhu výtvarníka Mikoláše Alše. Portréty provedl akademický malíř Karel Štapler.

Součástí interiéru byly i tři secesní lustry, dobový příborník, prosklená skříň, hodiny a 100 vyřezávaných židlí. V poslední době sloužila budova jako restaurace.


Zvětšit mapu

Martin Hromádka, Roman Verner Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme