EU kvůli Krymu pozastavila jednání s Ruskem o obchodní dohodě a vízech
Evropská unie kvůli situaci okolo ukrajinského poloostrova Krym pozastavuje rozhovory s Ruskem o vízech a obchodní dohodě. Po dnešním mimořádném summitu lídrů osmadvacítky to řekl předseda Evropské rady Herman Van Rompuy. EU zároveň žádá rychlé zahájení přímých jednání mezi vládou v Kyjevě a Moskvou.
„Rozhodli jsme se pozastavit jednání s Ruskem o obchodní dohodě. Zároveň podporujeme rozhodnutí zemí skupiny G8 pozastavit přípravy na plánovaný summit. Jakékoli další pokusy Ruska o narušení stability na Ukrajině povedou k dalším opatřením, která významně naruší hospodářské a politické vztahy mezi Evropskou unií a Ruskou federací,“ řekl Van Rompuy.
Rozhodnutí reaguje na dění na Krymu, jehož proruští představitelé usilují – za souhlasu Rusů a více či méně zjevné asistence ruské armády – o odtržení poloostrova od Ukrajiny a připojení se k Rusku, což dnes také vyhlásili. EU takové připojení Krymu k Rusku označila za nezákonné.
Jednání EU o Ukrajině sledoval zpravodaj ČRo Ondřej Houska. Další pohledy na dění na Krymu nabídli zpravodajové Robert Mikoláš a Lenka Kabrhelová a také Daniela Kolenovská z Institutu mezinárodních studií
Pokud rozhovory v příštích dnech nepřinesou výsledek, pohrozila Unie sadou dalších kroků, včetně zákazu cestování či zmrazení majetku některých lidí. K vyhodnocení jednání a k možným sankcím se chtějí lídři EU vrátit za dva týdny.
Se situací v zemi dnes lídry EU osobně seznámil ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk a podle diplomatů mělo jeho vystoupení, společně s dnešním americkým rozhodnutím o sankcích vůči Moskvě, za následek změnu původně chystaného méně tvrdého unijního postupu.
Američané o sankcích informovali v průběhu dnešních jednání. Další reakce přišla po skončení summitu.
„Svět musí Ukrajině pomoci na cestě k lepší budoucnosti. Společně s Evropskou unií začínáme přijímat nutná opatření. Všichni, kteří mají na svědomí porušení mezinárodního práva, destabilizaci Ukrajiny a vměšování do tamního konfliktu, musí nést následky,“ řekl americký prezident Barack Obama.
Schůzka v Bruselu také potvrdila, že je EU připravená pomoci Ukrajině při jejích hospodářských potížích.
„Myslím si, že je naprosto nezbytné, aby Evropská unie aktivně přispěla ke stabilizaci nové ukrajinské vlády,“ poznamenal český premiér Bohuslav Sobotka, který se jednání účastnil za českou stranu.
Závěry summitu mezi prioritami zmiňují „obnovení makroekonomické stability pomocí rozumné fiskální, měnové a kurzové politiky“. Ukrajina by měla v půjčkách a grantech dostat v přepočtu přes 300 miliard korun.
Zaorálek: Je to zodpovědné hledání řešení
Kyjevskou vládu zároveň lídři EU vyzvali k ambiciózním strukturálním reformám, včetně snahy bojovat s korupcí a zvyšovat transparentnost, i k tomu, aby dál pokračovala v přípravě svobodných voleb.
Parlament v Simferopolu vyhlásil Krym za součást Ruska, ukrajinské vojáky považuje za okupanty
Číst článek
Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek okomentoval přijatý postup evropských lídrů za zodpovědné hledání řešení bez vojenského konfliktu. V této souvislosti zmínil také stoleté výročí začátku první světové války.
„To, že dnes nereagujeme na to, že jedna z významných zemí světa se rozhodla použít vojáky na to, aby obsadila území, které jí nepatří, podobně, je dáno tím, že si celá řada politiků uvědomuje, jak nebezpečné mohou být podobné situace, jak z regionálních konfliktů mohou vzniknout požáry, které se potom skoro desetiletí nedaří hasit,“ poznamenal Zaorálek v rozhovoru pro Český rozhlas.
