V Česku je o pětinu méně krav než před 10 lety, mléka však vyprodukují více
České krávy vyprodukují o třetinu více mléka než před deseti lety. I to je důvod, proč chovatelé snižují jejich počet. Z jedné dojnice zemědělci získají v průměru sedm a půl tisíce litrů mléka za rok. Vedle výroby se podle ministerstva zemědělství zvyšuje také kvalita.
Počet dojných krav se kvůli tomu snížil za jedno desetiletí o téměř pětinu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Veleby rostoucí produkci v posledních letech ovlivnila hlavně úroda kvalitního krmiva.
„A druhý důvod je přirozený a poměrně rychlý genetický pokrok, který svědčí o tom, že čeští chovatelé skotu jsou na velmi dobré úrovni. Jsou rozhodně nad průměrem Evropské unie,“ říká.
Agrární analytik Petr Havel je ale k vysokým číslům mléčné užitkovosti skeptický, daleko důležitější je prý efektivita.
„To znamená, aby zemědělec mléko vyprodukoval za co nejnižších nákladů a pak ani nepotřebuje tak vysokou užitkovost. A zároveň taková strategie vede k tomu, že lze mít větší množství skotu a více pasoucího se skotu v podhorských a horských oblastech,“ tvrdí.
Čeští producenti mléka si dlouhodobě stěžují na příliš nízké výkupní ceny a na konkurenční tlak ze zahraničních trhů.
Právě o konkurenceschopnosti zemědělství a dalších tématech se bude diskutovat na 161. Žofínském fóru. Zúčastní se ho i ministr zemědělství Marian Jurečka nebo viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl.
Spotřebitele zajímá původ potravin
„Je tady především velký prostor pro posílení pozice našich zemědělců a potravinářů s ohledem na konkurenceschopnost a také na postavení na domácím trhu,“ myslí si ministr Jurečka.
„Protože jsem přesvědčen o tom, že spotřebitelé nehledají jen kvalitu, ale dívají se také, odkud je výrobek, jaká je země původu, a to je velký potenciál pro naše zemědělce a potravináře,“ dodává.
Mluvit se bude také o chystané reformě společné zemědělské politiky Evropské unie a vlivu intervence České národní banky na ceny potravin.
„Bude to směřovat ke zvýšení cen potravin a k tomu, jestli opatření bankovní rady loni na podzim, to znamená znehodnocení koruny na 27 korun za euro skutečně mělo velký vliv na poměrně prudší zdražení potraviny, nebo nemělo,“ popisuje Jan Veleba.
