Ministři financí EU řeší podobu bankovní unie. Jednání se poprvé účastní i Babiš
Ministři financí zemí Evropské unie dnes jednají v Bruselu. Řeší například i to, jestli budou banky v budoucnu platit víc peněz na svou případnou záchranu před krachem. Česko na schůzce vůbec poprvé zastupuje Andrej Babiš z hnutí ANO.
Ministři financí by se měli dohodnout na poslední fázi takzvané bankovní unie, tedy jak naložit s krachující bankou, kdo by rozhodoval o jejím osudu a z jakých peněz by to mělo být zaplaceno.
Shoda panuje v tom, že do budoucna už by to měly být banky, a nikoli daňoví poplatníci, kdo bude nést náklady za finanční krize, za krachy bank.
Jednání unijních ministrů financí v Bruselu sleduje zahraniční zpravodaj ČRo Ondřej Houska
„Je jasné, že neoslabíme pravidlo, aby při krachu banky přišli o peníze její akcionáři a věřitelé. Jinak by nemělo smysl mluvit o tom, že náklady už neponesou daňoví poplatníci,“ řekl německý ministr financí Wolfgang Schäuble.
Na detailech se ale ještě ministři financí musejí dohodnout s Evropským parlamentem. Nesporné však je, že v případě krachu banky by to měli do budoucna „odnést“ její akcionáři a věřitelé.
Bankovní unie má zabránit tomu, aby za krachy bank platili účet daňoví poplatníci. O zavření problémové banky by navíc měl rozhodovat Brusel. Peníze od jednotlivých bank by se také měly spojit do jednoho celoevropského fondu. Ke spojení poplatků mělo podle původní dohody dojít až za 10 let, to ale europoslanci odmítají jako příliš pomalé. Česko se k návrhu může dobrovolně přidat.
Jednání v Bruselu se dnes vůbec poprvé účastní i Andrej Babiš, ministr financí za hnutí ANO.
„Bankovní mechanismus se nás týká bez ohledu na to, jestli přijmeme euro. Pokud se to domluví – a zájem je, aby se tak stalo před eurovolbami a ustanovením nového evropského parlamentu, tak i naše banky od příštího roku budou muset odvádět prostředky do národního fondu,“ říká Babiš a pokračuje:
„Tento fond by se měl v časovém období asi osmi let proměnit na celoevropský fond, ve kterém by se to řešilo. Nás se to týká hlavně z toho titulu, že naše banky mají vlastníky hlavně v zahraničí.“
Cílem fondu je 55 miliard za 8 let
Podle Babiše se státy také musí shodnout, zda bude mít fond možnost půjčovat si na finančních trzích.
„Jsou tu různé názory, jak odvádět peníze, v jaké frekvenci. Cíl je 55 miliard eur za osm let. Některé státy mají názor, že riziko bude v prvních letech, kdy tam ještě nebude dostatek peněz, takže fond by si měl půjčit. Většina států včetně Česka také nechce garanci státu, mělo by to být hlavně na bankách,“ dodává ministr financí.
Babišova přítomnost mezi ministry financí EU je poměrně raritou. To, že by šéfem státní pokladny byl velmi bohatý podnikatel, je v rámci unie naprosto nezvyklé.
Mezi evropskými ministry financí není žádný velkopodnikatel. Jediný, kdo se byť jen velmi vzdáleně může s Babišem srovnávat, je slovenský ministr financí Peter Kažimír, který je aktivní v jedné realitní firmě, ale oproti Babišovi jde jen o malé podnikání.
Ostatní ministři financí jsou buď profesionální politici, například Němec Wolfgang Schäuble či Francouz Pierre Moscovici, nebo ekonomové, někdy naprosto elitní, například nový italský ministr financí Pier Carlo Padoan. A třeba finská ministryně financí Jutta Urpilainenová byla učitelkou.
