Stane se Čína velmocí v těžbě břidlicového plynu? Těží stále víc a její zásoby jsou největší

Čína zvyšuje těžbu břidlicového plynu. Podle údajů čínského ministerstva půdy a přírodních zdrojů získala loni z podzemí na 200 milionů krychlových metrů, což je pětinásobné množství ve srovnání s předchozím rokem.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Stane se břidlicový plyn součástí energetického mixu? | Foto: Fotobanka Stock.xchng

Čína do těžby hodně investuje, a tak by podle analytiků mohla už příští rok z břidlicových hornin vytěžit až deset miliard kubíků plynu.

Ve srovnání se Spojenými státy, které jsou v těžbě jasnou světovou jedničkou, těží skoro 300 miliard kubíků, by to bylo stále jen mizivé množství, ale Čína má v břidlicových horninách největší prokázané zásoby plynu na světě. Jsou skoro dvojnásobné proti USA.

Produkce v Číně vázne na vysokých nákladech, těžkém terénu a nedostatečné infrastruktuře.

O břidlicovém plynu se začalo znovu víc mluvit v souvislosti s ukrajinsko-ruským konfliktem. Evropa totiž zjistila, že v případě skutečně vážných problémů může být odříznutá od dodávek plynu z Ruska.

Obavy o dodávky z Ruska uspíšily jednání o případném dovozu plynu ze Spojených států, které jsou v této komoditě právě díky břidlicovému plynu soběstačné a ještě jim plyn zbývá.

Plynovod | Foto: Tomáš Adamec

Velký zájem na tom má i střední Evropa - velvyslanci zemí Visegrádské čtyřky tedy včetně Česka před pár dny vyzvali šéfy obou komor amerického Kongresu k odstranění překážek, které brání vývozu této suroviny.

I když k tomu dojde, tak podle amerických zdrojů přípravy na dovoz zkapalněného plynu do Evropy potrvají nejméně rok. V Evropě těží plyn z břidlic jen Británie, velké zásoby má ale třeba Polsko a také Ukrajina, většina zemí to ale zatím zakazuje kvůli obavám ze znečištění životního prostředí.

Náhradní zdroje vystačí jen na pár dní

Riziko, že by přestal ruský plyn do Evropy proudit, je podle odborníků malé. Evropa je sice závislá na dovozu ruského plynu, ale stejně tak je Rusko závislé na jeho vývozu.

Rusko zajišťuje třetinu evropské poptávky po zemním plynu a třetina z toho putuje do Evropské unie přes území Ukrajiny. Zbytek jde jinými cestami, například plynovodem Nord Stream přes Baltské moře do Německa. Alternativním zdrojem v Evropě je Norsko.

Potřebujeme dát lidem jasnou informaci, řekl ministr Brabec k diskusi o těžebních limitech

Číst článek

Norsko by mohlo podle zprávy agentury Reuters pomoci, ale dodávky by mohlo zvýšit tak na jeden až dva dny. Společnost Gassco by na krátkou dobu mohla poskytnout až 130 milionů kubických metrů plynu denně. To je o něco víc, než v současnosti přepravuje Rusko do Evropy plynovody, které vedou přes území Ukrajiny.

Mapa evropských plynovodů | Foto: ČTK

Grafické schéma způsobu těžby břidlicového plynu | Foto: ČTK

Jaroslav Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme