Zemřel Otakar Brousek, charismatický herec s podmanivým hlasem

Po dlouhé nemoci zemřel dnes časně ráno v jedné z pražských nemocnic dlouholetý člen Divadla na Vinohradech Otakar Brousek. Bylo mu 89 let. Herecká asociace v roce 2004 ocenila jeho celoživotní mistrovství v činohře cenou Thálie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Otakar Brousek na archivním snímku z roku 2005 | Zdroj: ČTK

Otakar Brousek byl doyenem souboru Vinohradského divadla. Nastoupil tam po působení u ochotníků a pak v kladenském divadle, kam byl přijat jako herec a inspicient. Od roku 1946 byl členem Studia Národního divadla, kde sledoval při práci výkvět českého herectva.

Na Vinohradech seděl od roku 1959 přes čtyři desetiletí ve stejné šatně na jednom místě. Na jevišti vytvořil přes 120 rolí klasického i současného repertoáru světových dramatiků i českých autorů, například v inscenacích Hon na čarodějnice, Julius Caesar, Král Krysa, Maryša nebo Tartuffe.

Přehrát

00:00 / 00:00

Na spolupráci s Otakarem Brouskem zavzpomínala ve vysílání Radiožurnálu herečka Daniela Kolářová

Jeho poslední rolí na jevišti byla komedie Jistě, pane ministře, kde hrál také s Danielou Kolářovou. „On byl absolutní profík, přišel vždycky perfektně připravený, a byl to nesmírně dobrý člověk, citlivý, takže se s ním pracovalo krásně,“ řekla Kolářová Radiožurnálu.

I když film byl k němu macešský, jeho filmografie čítá kolem 40 titulů ve filmech psychologických, kriminálních i historických. Hrával vysokoškolsky vzdělané muže, historické osobnosti i důstojníky, například v titulech Andělská tvář, Svatby pana Voka i F. L. Věk.

Od roku 1946 spolupracoval s rozhlasem a později také s televizí. Jeho typický zvučný hlas a precizní dikce našly uplatnění především v recitačním umění a dabingu, za který získal v roce 1996 Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství.

Otakar Brousek v pořadu Osudy na stanici Vltava

Číst článek

V rozhlase často spolupracoval s režisérem Karlem Weinlichem, se kterým byli dlouholetí přátelé. „Odešel skvělý člověk, člověk, který miloval a měl rád rádio, který pro rádio udělal spoustu nádherných věcí, a nejenom pro rádio – pro divadlo, pro posluchače. Kolik on toho vytvořil jenom pro děti.“

„A potom mě napadá, že je vlastně zakladatel fantastické generace Brousků. Já jsem nedávno viděl na jevišti jeho pravnuka, a to prostě neumírá, ten talent, který se táhne už takovou dobu,“ podotkl Karel Weinlich.

Osudy své rodiny sepsal v knize z roku 2002 Otakar Brousek o sobě ... sága rodu Brousků. Brouskův portrét přiblížila i kniha Nekončící potlesk aneb Galerie nezapomenutelných od publicisty Davida Laňky.

ČTK, Alžběta Havlová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme