Někteří novináři přišli o techniku, jinak bylo referendum na Krymu klidné

Obyvatelé Krymu dnes hlasovali o své nezávislosti na Ukrajině a připojení k Rusku. I když se část obyvatel Krymu rozhodla referendum bojkotovat, účast byla hojná, podle prvních odhadů překročila 70 procent. Předběžné průzkumy ukazují, že drtivá většina voličů vyslovila podporu unii s Ruskem. Ukrajina ani západní státy výsledky referenda, které vyhlásila krymská samospráva a které se konalo na poloostrově pod dozorem ozbrojenců, předem neuznaly.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Legitimitu referenda neuznává Ukrajina ani státy Západu | Foto: Reuters

Hlasování probíhá poměrně klidně, i když několik incidentů se vyskytlo.

Například už v noci v krymské metropoli Simferopolu vtrhli ozbrojenci do hotelu Moskva, ve kterém bydlí většina zahraničních novinářů, a prohledávali pokoje.

Údajně se snažili najít bombu nebo nějakého podezřelého nebezpečného člověka. Novináři to však brali jako zastrašování – některým z nich vojáci nebo policisté z jednotek Berkut sebrali paměťové karty z kamer a magnetofonů.

Podobný incident se odehrál i ve městě Alušta na pobřeží Černého moře, kde krymská domobrana zbila štáb arabské televize Al-Džazíra, novinářům sebrala techniku a rozbila ji na kusy.

Za jinak vcelku klidný průběh hlasování mohla i přísná bezpečnostní opatření. Například před Sevastopolem muselo každé auto zastavit u stanoviště domobrany. „Prohledá kufr, dokonce se dívá i pod sedadla, někdy kontroluje lidem osobní věci, aby se tam a zpátky nevozily žádné zbraně,“ přiblížil zpravodaj ČRo Martin Dorazín.

Referendum se konalo od 7 do 19 hodin středoevropského času. Voliči se rozhodovali mezi dvěma otázkami, z nichž ani jedna fakticky neznamená odmítnutí připojení k Rusku. Jedna zní: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny? Konečné výsledky se čekají nejpozději v pondělí ráno.
Zdroj: ČTK

Hlasování bojkotovali odpůrci odtržení od Ukrajiny, zejména Ukrajinci nebo krymští Tataři. Krymští Ukrajinci zvolili formu gastronomicko-politického protestu – místo hlasování se rozhodli doma připravovat typické ukrajinské jídlo, plněné těstové taštičky.

„Vyzývám všechny, abyste dnes vařili vareniky, vyfotili je a umístili na internetu. Tím dokážete, že odmítáte toto absurdní referendum a že jste zůstali doma,“ vyzýval obyvatele hlas z megafonu.

Ukrajina hlasování a jeho výsledky předem neuznala. „Můžeme se bavit o případné větší autonomii Krymu, ale ne dnes. Ne, když je tam cizí armáda,“ uvedl ukrajinský ministr zahraniční Andrij Deščycja.

Rusko na Krymu do pátku nepodnikne žádné akce, dohodlo se na tom s Ukrajinou

Číst článek

Podobně se k plebiscitu stavěly i západní státy. Podle amerického ministra zahraničí Johna Kerryho se odvetné kroky dají čekat už v pondělí.

Kvůli ekonomice i historii

Hlasy by měly být sečteny právě v pondělí ráno. Očekává se, že většina lidí se v referendu vysloví pro Rusko. Na soužití s Ruskem lákaly obyvatele Krymu – kde žije pořevážně ruskojazyčné obyvatelstvo – i předvolební plakáty.

„Já jsem viděl na plakátech takovou agitaci, kde se srovnávaly důchody, sociální dávky či platy v Rusku a na Ukrajině, a samozřejmě, že to vyznívalo silně ve prospěch Ruska,“ podotkl Dorazín.

Přehrát

00:00 / 00:00

S lidmi v Sevastopolu natáčel zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín

Řadu z nich však vedly především jiné důvody, alespoň podle odpovědí lidí v Sevastopolu. „Krym je součástí Ruska a Sevastopol je ruské město. V posledních dvaceti letech sem přesídlovali Ukrajince ze západní Ukrajiny, aby vnutili ideály, které jsou nám cizí,“ vysvětlovala své důvody Natálie Tancurová.

Její manžel, známý malíř Oleg Tancura, to podpíral historickými fakty. „Krym zažil mnoho tragických událostí spojených s Velkou vlasteneckou válkou. Při obraně Sevastopolu v roce 1942 naši dědové zastavil Mansteinovu armádu. Ruští vojáci tady prakticky všichni padli. Lidé jsou na to dodnes velmi citliví a nikdy se nesmířili s tím, že Krym připadl Ukrajině,“ řekl.

K moci v Kyjevě se podle něj dostaly „neonacistické síly“. „S nimi se usmířit nemůžeme. Sevastopol byl, je a bude ruský. Neobviňuje nás z ničeho špatného. To je naše volba a máme na ni právo. Zvolili jsme si mír a život,“ dodal.

Podobně se vyjádřila i důchodkyně Tamara Ovsjanikovová.

„To, co o nás říkají americká a jiná západní média, není pravda, není to čestné ani objektivní. My jsme teď opravdu šťastní a spokojení. Když vidíte heslo Domů do Ruska, je to opravdu tak. Všichni lidé jsou šťastní, chápete?“ vysvětlila.

V Kyjevě sledovali přímý přenos

Hlasování zajímalo i lidi v Kyjevě. Na Majdanu v centru města se scházeli od časného rána. Ne velkoplošné obrazovce sledovali živý televizní přenos z referenda.

Přehrát

00:00 / 00:00

Atmosféru v Kyjevě při dnešním hlasování na Krymu přiblížil zvláštní zpravodaj ČRo Jaromír Marek

Jedním z přihlížejících byl i pan Igor, šedesátník s bílými kníry a huňatou kožešinovou čepicí na hlavě. „Referendum je nezákonné, je to hrubé narušení ústavy. Ale věřím, že pokud lidé povstanou proti referendu, za jednotnou Ukrajinu, můžeme je ignorovat,“ poznamenal.

On sám žije ve Lvově, od začátku roku však bydlí ve zeleném polním stanu přímo na náměstí. Výsledky referenda jsou podle něj už dávno napsané. Ještě před tím, než hlasování začalo. Také o důvodech, proč potřebuje Rusko Krym, měl jasno.

„Jde o strategický Sevastopol, celý Krym Rusko na nic nepotřebuje. Myslím si, že se Putin by rád vzkřísil Sovětský svaz. Bez Ukrajiny to ale nejde. Kdyby nás získal, ostatní země bývalé SSSR už nebudou vzdorovat,“ dodal.

Kyjev. Lidé se v den, kdy Krym hlasoval o svém odtržení, sešli na demonstraci v centru ukrajinské metropole | Foto: Jaromír Marek

Ani Viktor není z Kyjeva. Přijel z Dněpropetrovsku, města na východě Ukrajiny, kde žijí většinou Rusové. I on sám se prý naučil Ukrajinsky až v dospělém věku. V jeho rodině, byť ukrajinské, se mluvilo i doma jen rusky.

„Mám na Krymu mnoho přátel, někteří mluví rusky, jiní jsou Ukrajinci. Jak tam po to skončení té dnešní komedie budou spolu žít, co bude dál, o tom ani nechci mluvit,“ řekl.

Na Ukrajině vzniká Národní garda, chce bránit Krym i se zbraní v ruce

Číst článek

Milan Kopp, Martin Dorazín, Jaromír Marek, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme