Kam se poděla žula ze Stalinova pomníku na Letné, se dodnes neví
V březnu roku 1953 zemřel sovětský vůdce Stalin. Jeho pomník na Letné byl pro mnohé Pražany jedním ze symbolů komunistického režimu. Odstřelili ho devět a půl roku poté, v listopadu roku 1962. Odstřel probíhal komplikovaně a natřikrát. Pomník stál na svém místě pouhých sedm let, dodnes z něj ale zbyla část podstavce. Co se stalo se žulou, se neví dosud.
Stalinovu pomníku se mezi Pražany přezdívalo 'Fronta na maso.' Proč tomu tak bylo, říká historička a autorka knihy o pomníku Hana Pichová:
„Nejdříve stál Stalin, který měl ruku v napoleonské póze. Vypadalo to, že si vytahuje z kabátu peněženku. Za ním byla fronta ruských a českých občanů. To vypadalo , že ve frontě na maso stojí jako první. Usmívá se, protože ví moc dobře, že on maso dostane, ostatní už ne.“
Stavba pomníku začala v roce 1955, tedy dva roky po smrti Stalina. O jeho likvidaci se rozhodlo v roce 1961, tedy pouhých šest let poté. Odstřel žulového monolitu probíhal ve třech fázích. Problém byl s hlavou sovětského vůdce.
Exploze hlavy zakázána
"Dva kameníci museli vylézt na Stalina a hlavu sekat po kouskách a speciálním výtahem odvážet dolů. Protože z ideologických důvodů bylo nepředstavitelné, že by byl i výbuch hlavy Stalina.“
Hana Pichová odmítá, že by si kámen ze Stalinova pomníku rozebrali občané Prahy.
"To nevím co je na tom pravdy, ale faktem je, že to bylo oplocené, nesmělo se tam fotit, nesmělo se tam chodit. Dodneška se neví, co se stalo se žulou. Co se stalo se sutí, se ví, ta je pod soklem. Tam jsou cementové části a možná je tam i trochu žuly. Ale co se stalo s jejím zbytkem – to bylo tajné.“
Po stržení pomníku se uvažovalo o dalším využití místa.
„Tam se měla vybudovat budova československo-sovětského přátelství. Měla být polyfunkční, ale k tomu už nedošlo, nebyly už peníze.“
Dnes vyrostlo na místě pomníku obří kyvadlo. Autorem nápadného uměleckého objektu je profesor Vratislav Novák.
Uvažovalo se také o stavbě obřího delfinária, z nápadu ale sešlo.