Začít se dá v každém věku, říkají čeští sledge hokejisté
Čeští sledge hokejisté na paralympiádě v Soči nezklamali. Obhájili páté místo z Vancouveru a třeba s vysoce favorizovanou Kanadou prohráli jen 0:1. Teď by rádi svůj úspěch zúročili a ke svému sportu přitáhli více pozornosti i mladých lidí.
Sledge hokejisté, a vůbec všichni sportovci na paralympiádě, vyslali jasný signál: úrazem život nekončí a i například bez dolních končetin se dá plnohodnotně žít a také sportovat.
"Musíme změnit koncepci a nastolit dlouhodobou vizi, jak najít mladé hráče a jak se o ně starat tak, aby si vybudovali sportovního ducha, chtěli být lepší a chtěli vnímat ten nádherný vzduch, který vnímáte, když sáňkami jedete po ledě," vnímá aktuální situaci trenér českých sledge hokejistů Jiří Bříza.
"Vím, že je to těžké se do týmu zapracovat, než se člověk na sledgi naučí. Trvá to třeba rok, není to na dva měsíce. Ale příkladem je třeba David Motyčka, který dostal příležitost a hrozně ho to chytlo a je tu s námi," usmívá se útočník Michal Geier.
Věk přitom není žádným omezujícím faktorem.
"Já jsem začal ve 32 letech sledge hokejem a dotáhli jsme to na dvě paralympiády a pět nebo šest mistrovství světa. Za dvacet let bez nohy jsem zkusil sportů x a dá se začít i později, v relativně pokročilejším sprotovním věku. Je to jenom o tom, co tomu člověk dá," říká gólman Michal Vápenka.
Odměnou může být například konfrontace s nejlepšími světovými týmy. Češi se potkávají s Kanaďany, Američany, Rusy a dalšími.
"Myslím, že paralympiáda je to nejvíc, co může být. Pak už je jen ta třešnička v podobě medaile, ale i dostat se sem je neskutečný zážitek a neskutečný sportovní svátek," vzkazuje všem potencionálním zájemcům o sledge hokej Michal Geier.
