Na Krymu začaly změny. Má parlament s novým jménem a bude mít i nový čas

Krymský parlament vyhlásil nezávislou republiku a požádal o její přijetí do Ruské federace. Potom se parlament sám přejmenoval a schválil i přechod Krymu na ruský rubl a moskevský čas. Ukrajina v reakci na výsledky víkendového referenda vyhlásila mobilizaci vojenských záloh. Nezávislost Krymu zatím nikdo neuznal.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nedělní referendum na Krymu | Foto: Martin Dorazín

Krymský poloostrov se stal nezávislým státem. Tamní parlament už není Nejvyšší radou autonomní republiky Krym, přejmenoval se na Státní shromáždění Krymské republiky.

Jeho poslanci schválili dnes dopoledne také žádost o připojení Krymu k Ruské federaci a zavedení moskevského času od 30. března. Ručičky hodin se posunou o dvě hodiny napřed.

„Teď nasedají do autobusů, nosí tam kufry a odjíždějí na letiště. Hlavní delegace už odletěla do Moskvy, kde chce žádost osobně předat ruským činitelům,“ popsal přímo od budovy parlamentu zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Simferopolu Martin Dorazín.

Přehrát

00:00 / 00:00

Informace z území Ukrajiny přinesli zvláštní zpravodajové Českého rozhlasu. Z Krymu Martin Dorazín a z Kyjeva Jaromír Marek

Ruský parlament je podle jeho představitelů připravený urychleně přijmout zákon, který by umožnil připojení Krymu k Rusku. Vyjádřit se musí i Rada federace, ruský ústavní soud a zákon musí podepsat i prezident Vladimir Putin. Zítra v poledne středoevropského času má Putin vystoupit v Kremlu před poslanci obou komor ruského parlamentu se zásadním prohlášením ke Krymu.

Po sečtení všech odevzdaných hlasů se pro spojení Krymu s Ruskem vyslovilo 96,8 procenta hlasujících, oznámil v Simferopolu předseda volební komise. Hlasovalo 83,1 procenta voličů.

O volební účasti ale pozorovatelé pochybují. Nehlasovalo nejméně 300 tisíc krymských Tatarů, většina Ukrajinců a další menšiny. Podle nich došlo i k manipulacím s voličskými seznamy.

Nepotvrdil to ale český poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka, který sledoval krymské referendum jako zahraniční pozorovatel.

Nedělní referendum na Krymu | Foto: Martin Dorazín

„Formálně referendum regulérní bylo. Odškrtávali hlasující ze seznamu, urny byly zapečetěné a prázdné, nebyl tam žádný evidentní nátlak na hlasující,“ popsal situaci Šarapatka.

„Manipulaci se seznamy voličů jsme nezachytili, projížděli jsme více místností. Vidět jednoho člověka na dvou místech asi nebylo možné,“ dodal poslanec.

Krymský parlament vyhlásil samostatnost, Ukrajina mobilizaci

Číst článek

V Sevastopolu se hlasy sčítaly zvlášť, protože je v rámci Krymu autonomní oblastí. I tam se většina lidí vyslovila pro připojení k Rusku.

Pokud stejně jako Krym vstoupí do Ruské federace, chce mít výjimečné postavení jako některá jiná ruská města, například Moskva nebo Petrohrad.

Vojenské lodě v Sevastopolu | Foto: Robert Mikoláš

Ukrajinská vláda v Kyjevě považuje referendum za nezákonné a protiústavní. Kyjev proto dnes schválil částečnou mobilizaci.

„Krym je ukrajinský a zůstane ukrajinský. Stejně jako na Krymu zůstane ukrajinská armáda,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Igor Teňuch.

Na Krymu se podle něj nachází asi 27 tisíc ruských vojáků a ukrajinských je „dostatečné množství“.

Ukrajinská vláda povolala 40 tisíc vojáků v záloze. „Chápu ho jako legitimní krok ukrajinské vlády ve snaze předejít podobnému vývoji na východě a jihovýchodě Ukrajiny,“ uvedl český velvyslanec na Ukrajině Ivan Počuch.

Přehrát

00:00 / 00:00

O situaci na Ukrajině mluvil zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Hostem byl také poslanec hnutí Úsvit Milan Šarapatka, který byl na Ukrajině jako zahraniční pozorovatel referenda

Příměří mezi ruskými a ukrajinskými silami je dohodnuté do pátku. Ukrajinské armádní jednotky se na základnách na Krymu stali rukojmími.

Problémem může také být ukrajinský státní majetek, který zůstává na Krymu.

V Kyjevě panuje velmi nervózní očekávání. Město se ještě nevzpamatovalo z nepokojů kolem Majdanu. Lidé očekávali, že nová vláda bude všechny nahromaděné problémy velmi rychle řešit. Místo toho řeší vývoj na Krymu.

Političtí aktivisté a blogeři se z Krymu chystají okamžitě přestěhovat na Ukrajinu. Studenti, kteří jsou proti připojení Krymu k Rusku, zřejmě využijí nabídky a půjdou studovat na Ukrajinu.

Možná jim možnost dostudovat nabídnou třeba Polsko a Litva, podobně jako je tomu v případě jejich kolegů z pevninské Ukrajiny.

Prezident Zeman: Referendum není ústavní

Výsledek referenda na Krymu by měl podle prezidenta Miloše Zemana vést k větší autonomii poloostrova.

Český prezident ale zároveň tvrdí, že hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou.

„Hlasování na Krymu bylo v rozporu se stávající ústavou ukrajinské republiky. Na druhou stranu jeho výsledek svědčí o nespokojenosti tamního obyvatelstva se současným uspořádáním. Reakcí na hlasování by mělo být posílení autonomie Krymu,“ oznámil mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.

Evropská unie prý rozhodne o sankcích na vybrané ruské představitele

Číst článek

Zřejmě ruští vojáci na území Krymu poblíž ukrajinské základny | Foto: Reuters

Martin Dorazín, Jaromír Marek, Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme