Vědci údajně potvrdili teorii velkého třesku. Data z jižního pólu ale musí ověřit

Nejvýznamnější astronomický objev celé jedné generace se údajně podařil týmu amerických vědců. Zřejmě totiž zachytili dozvuky velkého třesku - mohutné exploze, po které se začal z jediného bodu rozpínat vesmír. Zatím o ní ale nebyl podán experimentální důkaz.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vesmír vznikl z nesmírně malé oblasti před 13,7 miliardami let. Toto období nazýváme Velký třesk. Částice měly takové energie, jaké nikdy nedosáhneme v pozemských urychlovačích. | Foto: Petr Kulhánek

„Vědci dlouhodobě pozorují signál z konce velkého třesku od roku 1965,“ říká profesor aplikované fyzicky z ČVUT Petr Kulhánek.

Velký třesk podle vědců trval 400 tisíc let, zkoumaný signál se objevil až na jeho konci.

„Tentokrát v tomto signálu zaznamenali změnu polarizace, která by měla být způsobená gravitačními vlnami,“ dodává.

Přehrát

00:00 / 00:00

O objevu, který by mohl potvrdit Teorii velkého třesku, mluvil ve vysílání profesor aplikované fyziky Petr Kulhánek

Objev amerických vědců podle Kulhánka znamená posun hranice poznatelného z doby 400 000 let od velkého třesku až do doby malých zlomků sekundy.

Pokud se ho podaří prokázat, šlo by o nejvýznamnější objev na jejím poli za několik desetiletí. „Zatím jsme pozorovali všechno až po velkém třesku, teď máme jedinečnou šanci nahlédnout přímo do 'kuchyně', ze které se tvořil vesmír,“ uvádí profesor.

„Ani toto není přímý důkaz. Je to vlastně podpis těch gravitačních vln,“ doplnil Kulhánek s tím, že pokud se prokážou, znamená to fascinující posun observační astronomie.

Velký třesk je vědecká kosmologická teorie, která popisuje raný vývoj a tvar vesmíru. Hlavní myšlenkou je, že obecná teorie relativity může být zkombinovaná s pozorováními galaxií vzdalujících se od sebe, z čehož se dá odvodit stav vesmíru v minulosti, ale i v budoucnosti. Přirozeným důsledkem velkého třesku je, že vesmír měl v minulosti vyšší teplotu a hustotu.

Objev budou muset potvrdit ještě další přístroje.

Signály by mohla zachytit například observatoř v jihoamerické poušti Atacama, která je umístěna ve výšce 5000 metrů nad mořem.

Gravitační vlny objevené americkými vědci z Harvardovy univerzity předpovídal už Albert Einstein v roce 1915. Zatím o nich vědci ale měli jen nepřímé indicie.

Teorie velkého třesku byla dosud jen hypotézou. „Toto je první experimentální ověření těchto teorií,“ dodává teoretický fyzik.

Například experimenty ve švýcarském CERNu se superhustými stavy látky simulují vesmír, jak vypadal biliontinu sekundy po vzniku.

Albert Einstein v roce 1921 | Foto: Licence Public Domain, volné dílo, Ferdinand Schmutzer (1870 - 1928)

Veronika Sedláčková, van Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme