Jarní rovnodennost provází v Sedlci na Kutnohorsku nebývalý světelný úkaz
Příchod jara se dá oslavit i v kostele. V katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory je jarní rovnodennost spojená s neobvyklým úkazem hry světla a stínu, za kterým nejspíš stojí už dávní stavitelé této památky. Podmínkou ale je, aby venku svítilo slunce. To totiž hraje v nevšední podívané hlavní roli.
„Viděl jsem to, je to fantastické. A je až neskutečné, jak to architekti všechno vypočítali, že to působí až tajemně,“ říká Jaromír Procházka, který patří ke známým kutnohorským patriotům.
Procházka nechybí skoro na žádné kulturní nebo společenské akci a téměř nikdy nevynechá ani oslavu jarní rovnodennosti v sedlecké katedrále. Pokud bude mít čas, přijde se na světelný úkaz podívat také dnes:
Nebývalý světelný úkaz při jarní rovnodennosti na Kutnohorsku zaujal Michala Trnku
„Je to taková sonda. Člověk se sám nad sebou zamyslí, jak vlastně vesmír funguje.“
Právě kolem 20. března a pak ještě jednou v září dopadají sluneční paprsky přímo na hlavní oltář chrámu, který doslova zalijí svou září.
„V určitou chvíli dopadá paprsek na střed oltáře, kde je situována Panna Marie,“ vysvětluje Petr Jakeš ze sedlecké farnosti.
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie bývala kdysi jakousi vstupní branou do cisterciáckého kláštera. Právě tento řád má nejspíš největší podíl na pozoruhodné hře světla a stínu.
Stejně situované jsou jejich kláštery po celém světě. Cisterciáci dávali přednost spíše přirozené vnitřní kráse před umělou zdobností.
„Je tady zhruba 106 oken. Paprsek sem dopadá nejvyšším západním oknem, které je vysoké 14 metrů,“ dodává Jakeš.
Chrám na kutnohorském předměstí Sedlec bude dnes otevřen od půl páté odpoledne. V 17 hodin ho rozezní koncert křesťanské folkrockové kapely Oboroh.
Pokud se slunce neschová za mraky, doprovodí hudba nevšední světelný úkaz.
Zvětšit mapu
