Rusko přebírá fungování státní správy na Krymském poloostrově. Bude mít pod kontrolou všechny úřady. Pokračuje také zabírání vojenských základen, ruská vlajka vlaje nad 190 základnami. Rusko postupně přebírá i kontrolu nad ukrajinskými loděmi. Podle Severoatlantické aliance navíc shromažďuje svá vojska poblíž hranic a mohla by projít až do Podněstří. Moskva informaci popírá.

17:27 23. března 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Prezident Vladimir Putin nařídil vládě, aby do 29. března vytvořila v Republice Krym a městě Sevastopolu místní pobočky všech federálních úřadů a urychleně zajistila normální provoz a fungování dvou nových subjektů Ruské federace.

Jde především o policii – úřadovny Federální bezpečnostní služby (FSB), vězeňskou službu, daňové a finanční úřady, útvary ministerstva pro mimořádné situace a podobně.

Od pondělí se také na poloostrově začne platit rublem, v přechodném období zůstane v oběhu i ukrajinská hřivna.

Pokračuje také přebírání základen a zařízení ukrajinské armády. Podle posledních informací vlaje ruská vlajka nad 190 takovými základnami.

V sevastopolském přístavu už navíc plují lodě pod ruskými vlajkami. Ukrajinská vojenská plavidla se postupně vzdávají. Vzdorovat přestala už i vlajková loď ukrajinského námořnictva Slavutič.

Z žádné vojenské základny na Krymu už nezazní ukrajinská hymna. Rusko je ovládlo

Číst článek

Moskva dnes také popřela informace, že stahuje vojska k ukrajinské hranici, podle náměstka ministra obrany Anatolije Antonova v minulých týdnech navštívilo pohraniční oblasti celkem sedm týmů západních inspektorů:

„Inspektoři měli možnost mluvit s veliteli, pořizovat fotografie, a sledovat pohyb jednotek. Nakonec konstatovali, že armáda žádné neohlášené nebo podezřelé operace neprovádí.“

Podle vrchního velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě Philip Breedlova ale ruská armáda disponuje u východních hranic Ukrajiny značnou silou a dokázala by se dostat i do moldavského separatistického Podněstří. Podle jeho názoru teď Rusko v souvislosti s Krymem postupuje spíše jako protivník než jako partner.

Proruské separatistické Podněstří se po krátké válce v roce 1992 za podpory Moskvy odtrhlo od Moldavska, jeho nezávislost ale dosud žádný stát neuznal. Rusko má v tomto regionu své vojáky.

Po anexi Krymu ucítili představitelé Podněstří příležitost následovat příkladu černomořského poloostrova. Šéf podněsterského parlamentu minulý týden ruské poslance požádal o připojení k Rusku.

Martin Dorazín, Matěj Skalický Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít