Průvodci v Praze protestují proti ilegální konkurenci, dožadují se častějších kontrol
Prahu v loňském roce navštívilo 5 a půl milionu návštěvníků. Někteří z nich se při prohlídce města spoléhají na tištěné bedekry, jiní využívají služeb průvodců. Právě v této profesi je ale v poslední době dost nepřehledná situace. Asociace průvodců varuje před nelicencovanými průvodci, kteří často nabízejí nekvalitní služby a zkreslují historické údaje.
Od roku 2008 je průvodcovství volnou živností. Co to v praxi znamená, popisuje průvodkyně Barbora Vidicová.
„Stačí jít po orloj, nebo na jakékoliv jiné lukrativní místo v Praze, vztyčit deštník s nápisem Průvodce Prahou a v podstatě můžete začít fungovat jako průvodce. Oficiálně byste se měl přihlásit na živnostenský úřad, ale nikdo nic v podstatě nekontroluje,“ říká.
Je to právě absence kontroly a s ní související daňové úniky, co vadí sdružení průvodců. Situace by se ale měla změnit, slibuje náměstek pro cestovní ruch Jiří Houdek.
„Bude zpřísněna potřeba licencování těchto služeb. Věřím, že už před sezonou příštího roku by mohlo dojít k nějaké novelizaci, která toto bude zajišťovat,“ uvádí.
Pražská informační služba už léta pořádá kurzy pro průvodce, důslednější kontrola je ale stále potřeba. Povolání průvodce je dnes navíc extrémně obtížné popisuje ředitelka Sdružení průvodců České republiky Jana Mecnerová.
„Práce průvodce je dnes placená stejně jako v roce 1995, pohybuje se mezi 700 a 1000 korunami za prohlídku. Právě proto, že je tak velká konkurence, tak nás všichni tlačí s cenami tak, že jsme honoráře už 17 let nemohli zvýšit,“ vypráví.
Pokud turisté narazí na nekvalitního průvodce, můžou se snadno stát oběťmi mnoha historických výmyslů.
Jeden průvodce svým klientům například tvrdil, že si v roce 1968 Češi sami rozstříleli Národní muzeum, pravdou prý je i to, že za totality v Československu nebyla televize.
