Žádostí o víza od volyňských Čechů nepřibývá. Vláda větší pomoc neplánuje

Kabinet Bohuslava Sobotky zatím nechystá rozsáhlou pomoc pro volyňské Čechy na Ukrajině. Česko zatím ani nezaznamenalo větší narůst žádostí o víza od českých krajanů nebo samotných Ukrajinců.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek

Jednání vlády, Lubomír Zaorálek | Foto: Filip Jandourek

„Opravdu se neděje žádné drama, neevidujeme žádné zásadní požadavky na navýšení počtu lidí, kteří by chtěli vycestovat do České republiky,“ řekl na brífinku po zasedání Bezpečnostní rady státu to řekl ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD.

Žádostí o víza bylo podáno 1388 a úspěšných bylo 892 žadatelů.

Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka z ČSSD zatím nejsou volyňští Češi v nebezpečí.

Volyňští Češi
Potomci českých přistěhovalců do carského Ruska, o jejichž situaci se vzhledem k situaci na Ukrajině zajímá česká vláda. Do Československa již v minulosti směřovaly dvě vlny krajanů z Ukrajiny. První vlna volyňských Čechů přišla hned po druhé světové válce. Druhá ji následovala v letech 1991 až 1993 v souvislosti s rozpadem komunistického bloku a také kvůli situaci po havárii jaderné elektrárny v Černobylu.
Zdroj: ČTK

„V této chvíli vláda neplánuje, že by přistoupila k nějakým rozsáhlým programům pomoci. Nejsou k tomu dostatečné důvody,“ vysvětlil Zaorálek.

„Kdyby se skutečně situace se zásadně změnila, tak bychom se tím zabývali a stanovisko přehodnotili,“ dodal ministr.

Do Česka se chtělo vystěhovat 40 rodin

Na úřady se s žádostí o pomoc v minulých dnech obrátil Spolek volyňských Čechů v Žitomirské oblasti. Podle něj se chce domů vrátit zhruba 40 rodin.

Češi se původně do Volyně na Ukrajinu přestěhovali za lepším živobytím zhruba v polovině 19. století.

Přinesli s sebou znalost řemesel, vybudovali tu pivovary, mlýny i továrny. Přispěli ale i k rozvoji kulturního života. Své si vytrpěli v obou světových válkách a teď se obávají o svůj další osud.

Na Volyni. Děda Josef Říha (1887) a babička Julie Říhová (1891) | Foto: Archiv rodiny Říhovy

Už na začátku března adresovaly krajanské spolky ze severozápadní Ukrajiny z oblasti Žitomirska dopis premiéru Bohuslavu Sobotkovi.

Za sovětské éry byli volyňští Češi nejvíce postiženi výbuchem atomové elektrárny v Černobylu roku 1986. Na konci 80. let žilo na Ukrajině ještě deset tisíc Čechů.

Na počátku 90. let pozvalo Československo tyto potomky krajanů k návratu do Čech a na Moravu, čehož roku 1993 využilo téměř dva tisíce osob.


Zvětšit mapu

Tomáš Bystrý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme