Nebude-li dohoda, mohly by se zdanit náhrady, vzkázala ČSSD před jednáním s církvemi
Pokud se ČSSD a hnutí ANO nedohodnou s církvemi na změnách v restitucích, mohly by se zdanit finanční náhrady, které mají církve dostat za nevydaný majetek. Před dnešním večerním jednáním s církvemi to řekla vedoucí vyjednávacího týmu Alena Gajdůšková z ČSSD.
Gajdůšková připustila, že případná změna zákona o majetkovém vyrovnání by s sebou nesla rizika vážných sporů, kvůli tomu, že stát s církvemi uzavřel také restituční smlouvy, které se bez jejich vůle nedají změnit. Zdanění náhrad, například za pomoci zvláštní daně, by však šlo prosadit i navzdory církvím.
„Tato cesta samozřejmě je. V Poslanecké sněmovně ty debaty jsou, někteří o tom mluví hlasitěji, někteří méně hlasitě a my církve upozorňujeme, a dneska to řekneme naprosto jasně a srozumitelně, že pokud se nedohodneme, tak je velká pravděpodobnost, a to je prostě politická realita ve sněmovně, že s tím někdo dřív nebo později předstoupí, že to prostě navrhne,“ nechala se slyšet místopředsedkyně ČSSD.
V takovém případě se podle ní dá předpokládat, že by církve přišly o více než 13 miliard korun, o něž chtějí sociální demokraté a hnutí ANO finanční náhrady snížit.
Jaké důsledky by takový postup měl pro osud koalice, když koaliční lidovci změnu restitucí bez souhlasu církví odmítají, se podle ní nedá předjímat.
Na dnešním jednání se zástupci náboženských společností bude Gajdůšková také požadovat, aby se církve dobrovolně zavázaly, že budou u vydávaného majetku respektovat předkupní právo státu. Jde jí prý hlavně o církevní památky nebo mobiliář, který dnes slouží k veřejně prospěšným účelům.
Holub: Chceme znát důvody
Zástupci církví jdou podle generálního sekretáře biskupské konference Tomáše Holuba na dnešní jednání s tím, že chtějí od politiků slyšet důvody, proč by se měly finanční náhrady případně snížit.
„Pak jsme také zvědavi, jak bude sociální demokracie reagovat na naše vysvětlení, že ty výpočty, které jsme od nich dostali a které chceme zveřejnit hned po jednání, nezakládají žádnou výhodu pro církevní restituenty,“ uvedl Holub.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání mají dostat nemovitý majetek, o který byly za komunismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.
Zároveň se bude během 17 let církvím postupně až na nulu snižovat příspěvek na podporu činnosti, který dnes činí asi 1,5 miliardy korun ročně. Církevní restituce loni schválil Ústavní soud.
