Holeňák: Mladé fotbalisty se snažíme i vzdělávat a vychovávat

Nanejvýš aktuální jsou v současnosti starosti bývalých fotbalistů, kteří byli zvyklí na slušný příjem a nákladný život. Po konci kariéry už jim totiž v řadě případů zbylo jen to druhé. A protože nestihli včas úspěšně investovat a zaměstnání často nemají, topí se v dluzích a hledají pomoc. Česká asociace fotbalových hráčů eviduje každý den nový případ.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Liberečtí hráči Miroslav Holeňák (vlevo) a Renato Kelič (vpravo) a Zbyněk Pospěch ze Slavie Praha v utkání 19. kola Gambrinus ligy, které skončilo výhrou Pražanů. | Foto: ČTK

„Takových, co vydělali hodně peněz do budoucna a ještě zvládli šikovně investovat, je strašně málo,“ připomíná předsedkyně asociace Markéta Haindlová. Zdaleka ne každému se povedlo zajistit se svou úspěšnou kariérou do konce života a výraznější problémy se mohou týkat 60 % bývalých profesionálů.

„Věkově zhruba od těch 37 let dál,“ odhaduje Haindlová. Z profesních důvodů nemůže jména klientů prozradit, příběhy jsou to ale velice podobné. Jako hráči zažili éru bohatých mecenášů, kdy si i fotbalisté v českých klubech přišli na dobré peníze.

Přehrát

00:00 / 00:00

Finanční gramotnosti bývalých fotbalistů se věnoval Jaroslav Plašil

Zvykli si na vysoký standard, na který už postupně přestávali mít, takže si rozdíl kompenzovali nevýhodnými půjčkami u lichvářů. Ty teď po konci kariéry ani často nemají jak splácet.

Naštěstí mladší generace už jsou podle Markéty Haindlové vzdělanější i finančně gramotnější. Zhruba od ročníku 1980 prý přichází zásadní změna, takže současní hráči se na odchod z trávníků dopředu mnohem lépe připravují.

„I vzhledem k tomu, že podle mě je peněz ve fotbalu čím dál tím méně, tak je potřeba myslet na to, že se můžete kdykoli zranit, kariéra může skončit a nemusí to být jen spojené s věkem.“

Právě zranění dost často zásadně poznamená kariéru fotbalisty, bývalý reprezentant a dnes trenér mladých hráčů libereckého Slovanu Miroslav Holeňák přidává osobní zkušenost.

“Můj nejlepší kamarád ve Zlíně Karel Zámečník byl spoluhráčem Tomáše Řepky, hráli spolu v mládežnických reprezentacích, takže to mohli oba dotáhnout stejně daleko. Jenže Tomáš pak hrál v Anglii a Itálii, a Karel nehrál nikde, protože měl špatná kolena,“ líčí Holeňák.

Finanční problémy mají hlavně starší fotbalisté, říká hráčská šéfka Haindlová

Číst článek

„Jenomže protože byl chytrý kluk, udělal si ekonomku a teď dělá ve Zlíně ředitele v bance a je v pohodě. Kdyby si řekl, že to dotáhne daleko jako Tomáš a že kašle na školu, tak zůstane bez fotbalu, bez vzdělání a nedělal by třeba nic, byl by bez zaměstnání.“

I to se snaží v Liberci mladým svěřencům připomínat a někdy i rodičům dorostenců. Právě Miroslav Holeňák je představitelem generace, o které byla na začátku řeč. Zná některé pohnuté osudy svých bývalých spoluhráčů z kabiny, a tak i na to při výchově talentů myslí.

„V Liberci na to hodně dbáme a už se mi i podařilo jednoho rodiče přesvědčit. Říkal nám, že kluka do Slovanu nedal proto, abychom se my starali o to, jak se učí, ale abychom z něj udělali fotbalistu," vypráví Holeňák.

"Na to jsme mu vysvětlili, že se snažíme i kluky vzdělávat a vychovávat, a že pokud se mu to nelíbí, tak ať si kluka vezme a dá ho někam jinam. A postupem času nám dal za pravdu a řekl, že je to dobře, a jen ať se ti kluci učí.“

Jaroslav Plašil, Martin Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme