Postoj Pražanů k panelovým bytům se mění, pro řadu lidí už to nejsou králíkárny

První, na co návštěvník Prahy narazí při příjezdu do města autem, jsou většinou sídliště. Ta obklopují Prahu od 70. let, i když nejstarší panelové domy se stavěly už dřív. Pro řadu lidí už paneláky nejsou jen králíkárny, jak se jim hanlivě přezdívalo či přezdívá. Jejich oblíbenost roste.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pražské Jižní Město

Pražské Jižní Město | Foto: Tomáš Vodňanský | Zdroj: Český rozhlas

V Praze je podle údajů Portálu územního plánování asi 200 tisíc panelových bytů. Na sídlištích bydlí téměř polovina obyvatel Prahy.

„Má to své kladné i záporné stránky. Mně se tady třeba líbí, že je tady kousek do přírody, že to je vlastně na kraji města,“ svěřila se obyvatelka sídliště Černý Most.

Přehrát

00:00 / 00:00

Příspěvek o vztahu Pražanů k bydlení v panelovém domě natočil redaktor Jan Charvát

Klid, výhodu přírody, ale také blízkost metra zmiňovali i další oslovení obyvatelé sídliště.

Většina paneláků v Praze vznikla do roku 1970. Ty na sídlišti Černý Most jsou sice mladší, přesto i pro ně platí, že se názory lidí na panelové domy v průběhu let mění.

Podle výzkumu Sociologického ústavu byli lidé ze sídlišť ještě v roce 2001 nespokojeni s bydlením a chtěli se přestěhovat – často třeba do cihlových domů. Teď už je vztah k panelákům lepší.

„Panelové domy nikdy nebyly stavěny jako sociální bydlení a velká část mladých lidí – generace Husákových dětí – vyrostla v panelových domech, takže nemá problém s tím tam bydlet, nemá to spojeno s nějakým stigmatem. Na druhou stranu si myslím, že panelové domy opravdu sice nepatrně, ale pořád stárnou a že jejich obyvatelé jsou starší než třeba zbytek města,“ uvedl Martin Lux ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Podle dalšího sociologa Petr Sunegy hraje zásadní roli ve vztahu lidí k bydlení v panelovém bytě to, že se o ně pečuje – zateplují se, mění se okna a zlepšuje se i jejich vzhled.

„Ten rozdíl ve spokojenosti nájemníků, kteří bydlí v nezrekonstruovaných nebo neregenerovaných panelových domech, a těch, co bydlí v těch rekonstruovaných, je relativně velký. Posun spokojenosti si vysvětlujeme právě tím, že většina bytů v panelových domech byla modernizována,“ podotkl Sunega.

Jižní Město v roce 1978 | Foto: Sváťa Malina

Bytů v původním stavu je v Praze velmi málo. Zdroje pražského magistrátu uvádějí méně než desetinu.

Pro oblibu panelových bytů mluví i jejich cena. „Když člověk nemá peníze, tak musí být rád, že vůbec v paneláku být může,“ poznamenala další z oslovených obyvatelek na sídlišti Černý most.

A na příznivou cenu poukázal i sociolog Martin Lux. „Signálem pro to, jaká by mohla být budoucnost panelového bytového fondu, jsou ceny bytů. Myslím si, že pro stejně veliký byt bude asi vždycky ta cena větší u cihlového bytu v širším centru, než to bude u panelového bytu na periférii,“ dodal Lux.

kov, Jan Charvát Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme