U Brzkova na Jihlavsku by se mohl opět těžit uran, premiér obnovení těžby podporuje

Státní podnik Diamo chce do sedmi let obnovit těžbu uranu na Vysočině, v lokalitě u obce Brzkov na Jihlavsku. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD plán při dnešní návštěvě Vysočiny podpořil a během několika měsíců by ho chtěl projednat ve vládě. Zajistilo by to práci horníkům na dalších 16 let. O znovuotevření dolů stát uvažuje už od předloňského roku, obce v okolí jsou ale proti.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Uranový důl Rožná I na Vysočině - jedna z hlavních chodeb | Foto: Daniel Burda

Premiér Bohuslav Sobotka se dnes v Dolní Rožínce sešel na informativní schůzce s představiteli uranových dolů. Důl Rožná, který je posledním fungujícím uranovým dolem v Česku, je po více než 50 letech činnosti na konci svého života. Během šesti až sedmi let by tam těžba měla skončit.

Státní podnik Diamo zamýšlí po ukončení těžby v Rožné otevřít další důl u Brzkova na Jihlavsku. Sobotka tento záměr dnes podpořil.

Přehrát

00:00 / 00:00

Hosty Radiožurnálu byli ministr průmyslu a obchodu za ČSSD, Jan Mládek a Edvard Sequens za Sdružení pro záchranu prostředí Calla.

„Pokud by těžba a zpracování v Dolní Rožínce byly ukončeny bez náhrady, tak tady přijde o práci 900 lidí a přijdou o práci i lidé v návazných profesích. A tady v regionu není žádná jiná rychlá alternativa. Čili já vidím těžbu v Brzkově jako reálnou alternativu,“ řekl Bohuslav Sobotka.

V případě, že kabinet tento projekt odsouhlasil, trvaly by přípravné práce u Brzkova šest až sedm let. Následná těžba by pak prý zajistila práci horníkům zhruba na 16 let.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek Českému rozhlasu řekl, že otevření dalšího dolu na těžbu uranu je jednou ze zvažovaných možností. „V tuto chvíli se ale hlavně snažíme o to, aby se udržel důl v Dolní Rožínce, aby fungoval v nejbližších třech letech. Protože jde o zaměstnanost nějakých 900 lidí,“ přiblížil.

Edvard Sequens ze Sdružení pro záchranu prostředí Calla upozornil, že zvažovaný záměr na otevření dalšího uranového dolu je v rozporu s platnou surovinovou politikou. Ta podle něj říká, že se s koncem těžby na Rožínce ukončí i těžba uranu v Česku.

300 metrů hluboká těžební jáma u Brzkova je připravena ke znovuotevření | Foto: Daniel Burda

„Záměr by znamenal nasypat miliardy korun ze státního rozpočtu do otevření nového dolu, protože státní podnik Diamo je nemá. Znamenalo by to dát další peníze na rekonstrukci odkaliště v Dolní Rožínce,“ upozornil.

Připomněl také, že místní obyvatelé v okolí Brzkova a Věžnice, kde těžba má probíhat, s ní nesouhlasí. „Znamenalo by to také vysvětlit lidem po trase přepravy mezi Jihlavskem a Dolní Rožínkou, že dva miliony tun zářící uranové rudy se budou muset převážet kolem jejich domovů. Prostě vidíme tam více negativ než přínosů, než jsou jen pracovní místa,“ dodal Sequens.

Podle něj by navíc šlo o několik stovek pracovních míst, nikoli tisíců. Ministr Mládek ale upozornil, že jde také o zaměstnanost v navazujících firmách. „Navíc mluvíme o oblastech, kde je jiných možností zaměstnání relativně málo,“ prohlásil.

Obce dlouhodobě obnovení těžby odmítají

V dotčených obcích ale o plánech obnovení těžby uranu nic nevědí. Jak dnes starostové Brzkova a Polné Petr Pometlo a Jindřich Skočdopole řekli Českému rozhlasu, nikdo s nimi tuto věc neřešil. Při posledním projednávání znovuotevření dolu se podle nich navíc zastupitelstva stavěla k této myšlence negativně.

A sami obyvatelé Brzkova těžbu jednoznačně odmítají. Podobné by to zřejmě bylo i v Přibyslavi, do jejíhož katastru by případný uranový důl rovněž zasahoval. Pro jejího starostu Jana Štefáčka jde o zcela novou informaci, kterou se prý dozvěděl dnes ráno.

Přehrát

00:00 / 00:00

S obyvateli Brzkova mluvila reportérka Hana Mikulincová, hostem pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu byl Jan Štefáček, starosta Přibyslavi, do jejíhož katastru by případný uranový důl zasahoval

„Před sedmi lety jsme odmítli průzkum, celkem jednoznačně, který měla dělat australská firma. Pokud to teď bude politické rozhodnutí státu, to už je jiná situace. Musíme počkat, jak se vyjádření pana premiéra převede v reálnou zkušenost,“ řekl.

Před sedmi lety byl ohlas obyvatel většinou negativní. „Je tady zkušenost z předchozích let.
Od roku 1976 se tady prováděl průzkum. Nejvíc se těžilo kolem roku 1988 a lidé s tím mají špatnou zkušenost, jak se vozil uran a podobně. Nebylo to šetrné působení,“ vysvětlil starosta.

Příslib investic a větší zaměstnanosti ale mohou být lákavé. „Samozřejmě pro Přibyslav by byly přínosem peníze. Podle zákona by obec měla mít z ložiska, které leží v jejím katastru, nějaký příjem. Ale to není to hlavní. Je to záležitost celostátní energetické politiky. Uran je vlastnictví státu, ne města,“ dodal Štefáček.

Těžba uranové rudy v ČR. Mapa k záměru společnosti Diamo otevřít novou těžbu poblíž dolu Rožná | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Uranový důl Rožná I je posledním svého druhu ve střední Evopě | Foto: Daniel Burda

Vladimír Kroc, Daniel Burda, bre, Andrea Kratochvílová, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme