Sankce vůči Rusku by mohly připravit o práci tisíce lidí v českém strojírenství
Politická krize na Ukrajině nepřímo ohrožuje tisíce pracovních míst v českých firmách. Tvrdí to Asociace exportérů. Vývozce znepokojují nejen zvažované sankce proti Rusku kvůli Krymu, ale také současná nejistá situace přímo na Ukrajině.
Hradecká strojírenská firma ZVÚ Potez má právě na Ukrajině rozjednanou zakázku na chemické zařízení za 27 milionů korun.
Jenže obchod komplikuje fakt, že státní Exportní garanční a pojišťovací společnost přestala vývoz na Ukrajinu kvůli aktuální situaci pojišťovat.
„Největší problémy, které teď máme s realizací této konkrétní zakázky, jsou problémy s financováním, kdy akceptovatelné banky, které nabízíme ukrajinským partnerům, nejsou akceptovatelné pro ně, a banky, které nám nabízí oni, nejsou akceptovatelné pro naše banky,“ vysvětluje obchodní ředitel firmy Martin Kovář.
Příspěvek o dopadu ukrajinské krize na firmy v Královéhradeckém kraji připravil Jiří Fremuth
Vše podle něj může v krajním případě skončit ztrátou zakázky. Ještě větší problém by ale firmě způsobily zvažované ekonomické sankce proti Rusku, kam směřuje kolem 10 procent exportu společnosti. „Je to obrovský trh, kde máme spoustu aktivit, co se týče pivovarů, chemických aparátů a tak dále, a pokud ten trh uzavřeme, tak je to problém.“
Celkem vyvezly loni české firmy do Ruska zboží za 116 miliard korun, což představuje 3,7 procenta z celého exportu. Zvažované sankce by tak mohly ohrozit tisíce pracovních míst především v českých strojírenských firmách.
„Zjistili jsme, že samotné Rusko pro nás, pro průmysl a pro exportní průmysl zaměstnává asi 25 tisíc lidí,“ odhaduje místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk, který je současně šéfem firmy Atas elektromotory Náchod.
Ta už třetím rokem usiluje o návrat na ruské trhy. „Naše firma není na ruském teritoriu závislá natolik, že by nás to mohlo existenčně ohrozit. Ale každá ztráta prodeje, trhu nebo exportu je samozřejmě nepříjemná a musí se nahradit,“ připouští Daněk.
Případné sankce by ale ohrozily i dovoz z Ruska. Ten měl loni hodnotu 155 miliard korun. Jedná se hlavně o ropu, plyn a nerostné suroviny, a ty by tím pádem mohly podražit.
