Akce Kyjeva nezabírá, úspěchy na východě Ukrajiny mají spíše separatisté
Vojenská operace proti proruským ozbrojencům na východě Ukrajiny, jejíž začátek včera oznámil Kyjev, zatím není příliš úspěšná. Ozbrojenci dnes obsadili radnici v Doněcku a k separatistům se údajně přidala i skupina ukrajinských vojáků i s obrněnými transportéry. V Oděse pak aktivisté vyhlásili nezávislou republiku.
Zatímco včera se střílelo v Kramatorsku, kde ukrajinští vojáci získali pod kontrolu letiště obsazené separatisty, dnes podle zvláštního zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazína byla iniciativa na straně proruských ozbrojenců.
„U Kramatorsku místní obyvatelé a domobrana zablokovali kolonu asi deseti bojových vozidel pěchoty a tanků. Potom se pokusili odtamtud dostat, přejeli nám přes cestu a za výstražné střelby zmizeli v polích, pronásledováni auty příslušníky donbaské domobrany,“ popsal Dorazín jeden z incidentů.
Dění na Ukrajině přiblížil zvláštní zpravodaj ČRo Martin Dorazín, komentář přidal politolog Martin Riegl
Jinak však podle něj byl dnešní den na východě země spíše klidný. V sousedním Slavjansku třeba vojáci ukrajinské armády rovnou odevzdali zbraně a asi sedm vozidel do rukou domobrany.
Proruští ozbrojenci v současnosti kontrolují radnice a administrativní budovy v asi osmi či devíti městech na východě Ukrajiny.
Podle Dorazína tomu nahrává i poměrně malá informovanost tamních obyvatel. „Vláda v Kyjevě dělá jen velmi málo pro to, aby lidem tady na východě, kteří jsou dezorientovaní, vysvětlila svou politiku a své závěry do budoucna, na to oni čekají,“ poznamenal Dorazín.
Na východě Ukrajiny operují ruští výsadkáři, tvrdí ukrajinský vicepremiér
Číst článek
Redaktorka časopisu Ukrajinský žurnál Lenka Víchová přičítá neúspěch akce proti ozbrojencům véce faktorům, třeba omezeným nebo nejasným pravomocím těch, kteří by měli zasáhnout.
O dění na Ukrajině mluvili zástupce stálého představitele ČR při NATO Petr Chalupecký a redaktorka časopisu Ukrajinský žurnál Lenka Víchová
„Nikdo neví, jaké místo v té realizaci má ukrajinská armáda, které nepřichází – stejně jako tomu bylo na Krymu – žádné příkazy, a která se prakticky nemůže ani bránit, natož útočit,“ řekla Víchová.
Problém je podle ní také v tom, že se ozbrojenci smíchávají s civilním obyvatelstvem.
„Takže provést nějakou třicetiminutovou, patnáctiminutovou jednorázovou protiteroristickou akci prakticky není možné,“ dodala Víchová.
Ruský vliv?
Dění na východě Ukrajiny ovlivňuje i Moskva, a to zřejmě nejen přítomností desetitisíců vojáků za hranicemi. Třeba ukrajinský vicepremiér tvrdí, že na východní Ukrajině operují ruští výsadkáři a objevily se i zprávy o zadržení desítek ruských špionů.
Nejasnost toho, kdo vlastně na východě Ukrajiny kromě separatistů z řad obyvatel regionu působí, a na kolika místech se to děje, považuje politolog Martin Riegl za nejvíc zneklidňující. Útoky jsou podle něj od neděle prováděny velmi profesionálně.
„To opravdu svědčí o tom, že se jedná o profesionální ozbrojené složky – buďto armádní, nebo policejní – z vnějšku,“ uvedl Riegl.
Právě to podle něj do jisté míry ospravedlňuje nasazení armády a případný zásah proti centrům proruských sil.
„Čistě principiálně by měly zasahovat policejní složky. Pakliže zasahuje armáda vůči vlastnímu obyvatelstvu, tak už se opravdu bavíme o tom, že je velmi zásadně zpochybněna vládní legitimita státu. Primární funkcí armády každého státu je chránit vnější hranice státu, chránit teritoriální integritu, nicméně vzhledem k tomu, co se odehrálo na Krymu a vzhledem k tomu, že jsou, řekl bych, téměř nezpochybnitelné důkazy, že na východní Ukrajině operují buďto ruské tajné služby, policie, nebo případně vojsko, tak asi v tomto ohledu je ten zákrok ukrajinské armády adekvátní,“ dodal Riegl.
Rusko vliv opakovaně odmítá a tvrdí, že se na východě Ukrajiny jedná čistě o akce nespokojených obyvatel regionu.
NATO posílí obranu na východě
Zároveň se silovými akcemi pokračují i politická jednání. Mezinárodní, národní i regionální.
Třeba v Doněcku se sešli poslanci za bývalou vládní Stranu regionů. Ti odmítli myšlenku federalizace země a dohodli se, že budou v parlamentu podporovat spíše posílení pravomocí jednotlivých oblastí, což v zásadě odpovídá vládnímu programu.
Severoatlantická aliance pak oznámila, že na svá východní území pošle letecké a námořní posily.
NATO kvůli Rusku okamžitě posílí obranu svých východních členů
Číst článek
„NATO v tomto reaguje na velmi silné obavy zejména států Pobaltí, ale i ostatních států ve východní Evropě. V tomto ohledu je to naprosto adekvátní a je potřeba dát najevo, že opravdu závazky NATO jsou brány smrtelně vážně a že NATO je připravené chránit primárně své členské státy. V tomto případě státy Pobaltí jsou, nebo se minimálně cítí, velmi ohrožené,“ upozornil Riegl.
Jinak však podle NATO dál platí, jediným řešením ukrajinské krize je politický dialog.
„Opět jsme si to potvrdili, přičemž za řešení krize považujeme okamžik, chcete-li bod v čase anebo třeba i proces, během něhož si všichni Ukrajinci svobodným a demokratickým způsobem rozhodnou o budoucnosti Ukrajiny bez nátlaku, bez hrozby silou při respektování politické nezávislosti, suverenity a územní celistvosti země,“ řekl zástupce stálého představitele ČR při NATO Petr Chalupecký.
