Z českého venkova mizí domácí zabijačky. Pro řadu lidí jsou příliš drahé
Domácí zabijačky po léta utužovaly vztahy mezi příbuznými i sousedy, teď se ale z této tradice pomalu stává vzácnost. Vykrmit si vlastní prase totiž vyjde na nemalou částku. Ubývá také rodin, které vepříky chovají.
To pro rodinu řezníka Dalibora Kočího z Jesenicka je zabijačka stále rituál. Čas od času ji dělá i pro podnikatele. V restauracích totiž zájem o zabijačkové speciality naopak roste.
Domácí zabijačka patřívala ke koloritu české vesnice. 37letý řezník si proto z dětství pamatuje, jak prase zabíjeli skoro u každého domu.
„Můj děda byl řezník, takže jsem s ním od útlého mládí chodil po zabijačkách. Naučil mě, jak to dělal on, po staru. Podle starých receptur to děláme i dneska – žádné konzervanty, éčka, je to všechno čisté maso,“ vzpomíná.
Zájem o klasickou zabijačku v posledních letech velmi upadl. I Dalibor Kočí ji pro sebe dělá jen jednou za rok nebo za dva. Prase vždy koupí společně a nad zabijačkovými pochoutkami se sejde celá rodina.
Dříve podle něj stály suroviny potřebné k vykrmení prasete podstatně méně. „V JZD byly různé deputáty, takže lidé měli přísun šrotu, zrní a takových věcí. Kdyby se mělo dneska vykrmit prase ze zbytků, někde to kupovat a shánět, vyšlo by to strašně draho,“ vysvětluje.
Zabijačka na jídelním lístku
Mnohem častěji proto zabíjí prasata pro majitele restaurací. Za zimu mívá tak pět zakázek. „Restaurace to vyhledávají, protože když řeknou zákazníkům, že to je domácí, lidé na to slyší. Každý si dneska radši nějakou tu korunku připlatí, když ví, že to je domácí, zdravé jídlo,“ uvažuje.
Hygienické podmínky jsou ovšem velmi přísné, a tak se v restauracích žádné zabijačky pod širým nebem konat nemohou.
„Bez té show, která je s prasátkem spojena,“ potvrzuje podnikatel Petr Hledík. „Jsem schopen sehnat veškeré suroviny, dneska vám každý masokombinát všechno doveze. Jsem schopný to v restauraci uvařit, prodat, ale dál to nesmím distribuovat, třeba na různé farmářské trhy,“ dodává.
V minulosti žily rodiny ze zabijačky celý rok. Například ze 160kilového prasete se zužitkovalo 90 procent. Odpadem jsou pouze kopýtka, štětiny a obsah střev.
