Proruští aktivisté dál okupují oblastní správu v Doněcku, v Luhansku stále zadržují rukojmí
Proruští separatisté se zabarikádovali v budově zpravodajské služby ve východoukrajinském Luhansku, kterou zaminovali, a jako rukojmí vzali desítky lidí včetně žen. Souhlasili nicméně s vyjednáváním a v noci propustili přes 50 rukojmí. V Doněcku aktivisté takzvané "Doněcké lidové republiky" odmítají opustit budovu oblastní správy a parlamentu.
Už z dálky od budov oblastní rady a správy je slyšet, jak lidé provolávají ruská hesla. Například o jednotě všech ruskojazyčných oblastí na východní Ukrajině – Luhanské, Charkovské a Doněcké.
„Hodně závidíme Krymu, že se připojil k Rusku. Chceme to taky, nebo alespoň celní unii s Ruskem. S ním jsme spojeni kořeny a krví. S Evropskou unií nemáme žádnou společnou cestu. Naše kultura je jiná,“ vysvětluje Lydie Konstantinovna.
„Jako mladá specialistka jsem přijela do Donbasu. Jsem Ruska, ale v Doněcku žiji už 50 let. V Sovětském svazu bylo běžné, že lidé pracovali v jiných republikách, ale mé srdce zůstalo v Rusku. Já prostě nemůžu agitovat za Británii nebo Ameriku,“ vysvětluje.
Mezi lidmi se periodicky šíří zvěsti, že do Doněcku mají dorazit ozbrojení příslušníci radikální organizace Pravý sektor, která je pro východ synonymem fašismu.
„Nechceme žít v jedné zemi s nacionálfašisty, kteří jsou teď u moci v Kyjevě - Jaceňuk a další. Naši rodiče osvobodili Donbas a celou Ukrajinu. Na frontě zahynul milion 370 tisíc Ukrajinců. To byli naši otcové a dědové. Nemůžeme je zradit, a proto jsme tady,“ říká evidentně pohnutý Anatolij Nikolajevič a další se sami od sebe přidávají:
„Urážejí nás, to už se nedá vydržet. Kyjevská média nás popisují jako separatisty, teroristy, agenty KGB nebo opilé ruské turisty. A my jsme jeden národ, jsme Ukrajinci, obyvatelé Doněcku. My tady stojíme kvůli našim dětem, aby žily normálně, ne s těmi idioty, kteří se umějí jenom poprat v parlamentu. Jak má vypadat země, když se v radě perou,“ připomíná paní Ljudmila včerejší rvačku mezi komunistickými a pravicovými poslanci.
Rozkol mezi východem a západem Ukrajiny asi nejlépe vystihuje parafráze vtipu z doby sjednocování Německa: Jsme jeden národ, volají západní Ukrajinci. My taky, odpovídají jim Ukrajinci z východu.
