Ukrajinský premiér slíbil zachovat na východě země jako hlavní jazyk ruštinu
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk je na východě země. Snaží se zklidnit situaci zejména v Doněcku, kde má v plánu jednat s představiteli místních správních úřadů a policie. Dnes také vypršelo ultimátum, které dostali vzbouřenci k vyklizení všech obsazených správních budov ve velkých průmyslových centrech. Proruští separatisté požadují referendum o federalizaci země.
Situace v Doněcku zůstává neměnná už od začátku týdne. Proruští aktivisté se zbraněmi ovládají jak oblastní správu v Doněcku, tedy obrovský komplex budov v centru, tak státní úřadovnu ukrajinské zpravodajské služby SBU v Luhansku asi 200 kilometrů odsud.
Nemíní budovy opustit, dokud nebudou splněny jejich požadavky. Vedou se jakási jednání s místními úřady, s gubernátorem, starostou a policií. Za určitých podmínek jsou vzbouřenci ochotni budovy opustit, musí být ale vyhlášeno referendum o federalizaci země. Chtějí si také ponechat zbraně, vytvořit společné hlídky s policií v ulicích Doněcku.
Odpověď z druhé strany ještě nepřišla a čeká se, co bude dál. Žádné ultimátum vlastně oficiálně stanoveno není, kyjevští představitelé pouze řekli, že protiteroristická operace, jak ji nazývají, skončí do 48 hodin.
Na východ země zamířil i premiér Arsenij Jaceňuk. Návštěva nejvyšších politiků z Kyjeva však zřejmě měla přijít dříve, aby svým vystoupením a návrhy zamezili nepochopení východu a západu. Problémem totiž nejsou stovky radikálů, ale spíš to, že většina lidí nerozumí tomu, o co vládě v Kyjevě jde, pak se šíří fámy a vzniká velmi výbušná situace.
Premiér Arsenij Jaceňuk, ministr vnitra Arsen Avakov a první vicempremiér Vitalij Jarema teď v Doněcku ujišťují obyvatele, že ruština jim zůstane jako jejich hlavní jazyk, že na úřadech budou moci psát vše v ruštině.
Připravuje se jazykový zákon
Ujistili, že parlament pracuje na ústavních změnách, které nově vymezí kompetence prezidenta, vlády, parlamentu a především také regionů. Posílí jejich autonomii včetně finanční. Ukrajina by se měla nikoli federalizovat, ale decentralizovat.
Parlament připravuje také zákon o jazyku, který chce předložit mezinárodním ověřovatelům – Benátské komisi, Radě Evropy či parlamentnímu shromáždění, aby měl všechny náležité standardní parametry a obyvatelé východu se necítili ukřivděni ve svých jazykových právech.
Jaceňuk také řekl, že parlament by měl urychleně přijmout zákon o místním referendu. To má otevřít cestu k projevení skutečné vůle národa východu, ne přes jeho samozvané představitele, kteří okupují budovy důležité pro chod provincie.
Rinat Achmetov (* 1966) je nejbohatší a podle mínění mnohých i nejmocnější muž Ukrajiny. Časopis Forbes jej řadí mezi 50 nejbohatších lidí světa s majetkem asi 11 miliard amerických dolarů. Bývalý financiér exprezidenta Janukovyče, poslanec za Stranu regionů, majitel konglomerátu SCM Holdings, prezident fotbalového klubu Šachtar Doněck. Tvrdí se o něm, ač to sám popírá, že jednal přímo s ruským prezidentem Putinem a hodlal se s ním dohodnout na tom, aby se Rusové nedotkli Donbasu, na kterém má svůj zájem.
Všechny tyto změny ústavy by měl parlament podle premiéra schválit ještě do prezidentských voleb 25. května, aby nová hlava státu už mohla nastoupit do úřadu s jasně definovanými pravomocemi.
Do vyjednávání mezi Ukrajinou a Ruskem zapojil také nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov.
Oligarcha a majitel mnoha průmyslových podniků sídlí v Doněcku a má největší vliv na politické a ekonomické dění i na názory lidí.
Donbas je podle něj Ukrajina. Achmetov odmítá připojení východních provincií k Rusku a velmi opatrně se přidává na stranu kyjevské vlády. Jeho hlas je jedním z rozhodujících, protože může zapůsobit na místní podnikatele a elity.
