Pro památkovou ochranu sídliště Lesná v Brně se vyslovila i expertní komise
Experti z komise pro architekturu dvacátého století podpořili památkovou ochranu panelového sídliště v Brně na Lesné. Návrh v současnosti leží na ministerstvu kultury. Pokud by ministerstvo návrh vyslyšelo, šlo by o první panelové sídliště s touto ochranou v České republice. Lesná jako celek je unikátní zejména rozložením panelových domů.
Sídliště Lesná se na severu města stavělo před více než padesáti lety na zelené louce a architekti tak mohli být velkorysí. Celkovou tvář sídliště teď chtějí někteří lidé i památkáři chránit.
„Pokud bychom si vzali s sebou do vyhlídkového letu balonem model Lesné z roku 61, tak tu Lesnou v dnešní době uvidíme úplně stejně jako na tom modelu. A to by mělo být základní myšlenkou – chránit tady to rozmístění budov v prostoru a mezi sebou,“ vysvětluje jeden z autorů myšlenky na památkovou ochranu sídliště Martin Maleček.
Obrovské prostory mezi jednotlivými paneláky jsou lákadlem pro developery. Místní však už řadu let usilují o to, aby se zástavba v Lesné nezahušťovala.
„Protože v tom případě by ztratila svou tvář, ztratila by to, čím je Lesnou, to znamená, že je to město v zeleni se základní myšlenkou, že nahustíme lidi do velkých deskových panelových bloků a díky tomu jim dáme ten nadstandard, že budou bydlet v lese, lesoparku, na louce,“ dodává Maleček.
Jednotlivé budovy památkově chránit nelze – po revoluci v roce 1989 prošly výraznými změnami, třeba necitlivou rekonstrukcí, zateplením, dostaly nové velké balkony či další patro a podobně – co však chránit lze, je celková urbanistická koncepce.
Právě takový návrh leží na ministerstvu kultury a nyní ho podpořila i expertní komise pro architekturu dvacátého století. „Je to nádherná ukázka funkcionalistického urbanismu šedesátých let,“ poznamenává architekt Karel Doležel, pracovník Národního památkového ústavu a jeden ze členů komise.
Podle Doležela má sídliště na Lesné své nesporné architektonické hodnoty.
„Tady je to velice inteligentně uděláno už v tom návrhu. Tím, že takhle zkoncentrovali ty velké desky, tak si vlastně mohli dovolit uvolnit ten prostor mezi nimi a vznikly obrovské přírodní prostory, které už dneska vůbec nikde na sídlišti neuvidíte,“ říká Doležel.
Památková zóna bez chráněných budov?
Dnes už šestaosmdesátiletý architekt Viktor Rudiš, který brněnské sídliště před desítkami let stavěl, si ve svém ateliéru posteskl, že Lesná se mění v noclehárnu a nemá už žádnou jinou funkci než bydlení.
„Obchod se soustředil do těch okrajových supermarketů, nejsou tam služby, nejsou tam místa, kde by se lidi mohli scházet, není tam veřejný prostor,“ podotýká.
Na případné ochraně vidí plusy i mínusy. Na jedné straně se obává, že s památkovou ochranou by se prostor ještě více zakonzervoval, na druhou stranu chce „své“ sídliště chránit před zahušťováním zástavby.
„Pokud by ta ochrana byla, tak toto by asi nebylo možné, takže to by byl celkem pozitivní zjev,“ uzavírá Rudiš.
Pokud památkovou ochranu ministerstvo kultury schválí, bude brněnské sídliště unikátní hned ve dvou směrech. Bude to první panelový komplex coby památková zóna, ale také to bude první památková zóna, ve které nebude ani jedna chráněná budova.
