O Ukrajině se jedná v Ženevě. Kyjev chce otevřít otázku vrácení Krymu
Už od dnešního poledne se v Ženevě hledá řešení současné krize na Ukrajině. Do Švýcarska kvůli tomu přiletěli šéfové diplomacií Ruska, Ukrajiny, Spojených států a Evropské unie na vůbec první podobnou schůzku na této úrovni. Jedním z bodů jednání je i možné navrácení Krymu Ukrajině.
Jednání, kterého se účastní šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová a ministři Sergej Lavrov za Rusko, John Kerry za USA a Andrij Deščycja za Ukrajinu, ani po několika hodinách zatím žádný výsledek nepřineslo.
Už během dopoledne se diplomaté setkali na dvoustranných jednáních. Zatím všechny strany dávají najevo snahu najít diplomatické řešení krize.
O řešení současné krize na Ukrajině jednají v Ženevě ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny společně s předními diplomaty Západu. Téma pro zahraničněpolitického komentátora ČRo Milana Slezáka.
Kyjev mimo jiné požaduje, aby mu Rusko vrátilo Krym a přestalo zvyšovat napětí na východě země. Rusko podle Ukrajiny podporuje tamní separatisty, což ovšem Moskva odmítá.
Kyjev také chce, aby Rusko zrušilo opatření, které jeho armádě povoluje zásah na Ukrajině. Za hranicemi má ruská armáda několik desítek tisíc vojáků.
Moskva naproti tomu požaduje federalizaci Ukrajiny a záruky zajištění práv ruské menšiny. Odmítá zároveň zásah ukrajinské armády proti proruským separatistům.
S jistou skepsí se o ženevských jednáních dnes vyjádřil ruský prezident Vladimir Putin během své výroční konference. Podle Putina není třeba hledat řešení ukrajinské krize v Ženevě na mnohostranných jednáních, ale hlavně uvnitř Ukrajiny.
Putin přiznal, že na Krymu působili neoznačení ruští vojáci, na východě Ukrajiny prý nejsou
Číst článek
Evropská unie a Spojené státy daly najevo, že pokud jednání neuspějí, je Západ připraven zavést další sankce proti Rusku.
„Možnosti Západu přimět obě strany k dohodě jsou velmi omezené. Samozřejmě se může uvažovat o dalších sankcích vůči Rusku, ale už není mnoho jít kam,“ říká zahraničněpolitický komentátor Milan Slezák.
Situace je podle něj o to obtížnější, že obě strany, tedy Západ a Rusko, jsou svázány nesčetnými obchodními svazky a zejména dodávkou plynu a ropy. „Na druhou stranu určitě je namístě jasná odpověď, která by Rusku sdělila, že jsou věci, které se prostě nedělají,“ dodává komentátor.
