Moskva vyzvala Washington, aby využil svého vlivu a donutil Kyjev okamžitě zastavit vojenské operace na východě Ukrajiny. Rusko tvrdí, že vláda v Kyjevě svým postupem proti proruským separatistům prohlubuje krizi. Americký ministr zahraničí John Kerry to však rezolutně odmítá a připomíná, že napětí eskaluje Rusko.

9:53 25. dubna 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Ruské ministerstvo zahraničí ve svém prohlášení upozorňuje, že situace v jihovýchodních oblastech Ukrajiny se vyvíjí nepředvídatelně.

Ukrajinská vláda tam podle Moskvy proti obyvatelstvu nasadila pravidelnou armádu, jednotky zvláštního určení a „ultranacionalistické militarizované formace.“

„Na východ Ukrajiny se přesunuly mechanizované brigády ze západu. Podle našich informací je to celkem asi 11 tisíc vojáků v plné zbroji se samopaly, kolem 160 tanků, více než 230 bojových vozidel pěchoty, nejméně 150 minometů a letectvo,“ oznámil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.

Upozornil, že případný konflikt by si vyžádal velké množství obětí mezi civilisty. Rusko v souvislosti s touto situací zahájilo cvičení v těsné blízkosti ukrajinské hranice.

„Ukrajina už dala zelenou k použití zbraní proti civilnímu obyvatelstvu. Pokud dnes tuto mašinérii nezastavíme, povede to k velkému počtu mrtvých a zraněných,“ snažil se ospravedlnit cvičení Šojgu.

Kerry: Pokojní demonstranti nechodí s granáty

Americký ministr zahraničí John Kerry však upozorňuje, že Rusko neplní ženevskou dohodu. Podle něj Moskva podporuje, financuje a koordinuje separatistické akce na východě Ukrajiny.

„Celý svět ví, že pokojní demonstranti nechodí s granáty a samopaly nejnovějšího vydání z ruského arzenálu. Že neschovávají odznaky na zbrusu nových uniformách, zatímco mluví s přízvukem, na kterém každý místní pozná, že pochází z tisíce mil vzdálených míst,“ mínil Kerry.

Varoval Moskvu, že pokud bude dál posilovat vojenskou přítomnost na hranici Ukrajiny a podněcovat krizi, Spojené státy jsou připravené uvalit na Rusko další sankce. Šéf americké diplomacie zároveň ocenil dočasnou vládu v Kyjevě za to, že dodržuje dohodu z Ženevy z minulého týdne.

Pokračuje tak slovní přestřelka mezi Ruskem, Američany a Kyjevem, což však oddaluje politické řešení krize a zvyšuje riziko ozbrojeného konfliktu.

„Ukrajinci se potýkají s tím problémem, že nejsou k dispozici objektivní informace, respektive že lidé, kteří stojí na znepřátelených stranách, automaticky jakoukoli informaci, kterou poskytuje druhá strana, vnímají jako neobjektivní. V zásadě se dá říct, že od roku 1991 Ukrajina ještě asi nikdy nebyla tak intenzivním způsobem rozdělena na východ a západ, jako je tomu v současnosti,“ poznamenal odborník na geopolitiku z FSV UK Michael Romancov.

Ukrajina v reakci na manévry ruské armády vyzvala svého východního souseda, aby do 48 hodin v souladu s mezinárodními konvencemi podal o vojenských akcích podrobnou informaci.

Napětí mezi oběma státy dál roste. „Pokud na naše území vstoupí ruská vojska, budeme bojovat s nasazením všech sil,“ prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Deščycja.

Podle jeho slov se Ukrajina poučila z ruské anexe Krymu a nedopustí podobný scénář na dalších částech svého území.

Rusko zahájilo vojenské cvičení v reakci na zásah ukrajinských sil proti samozvané proruské správě ve městě Slavjansk. Tuto akci však kyjevské síly včera večer zastavily. Armáda i separatisté se stáhli do svých pozic.

Situace na Ukrajině byla v noci podle zatím dostupných informací poměrně klidná, zřejmě však ne všude. Nedaleko Oděsy na jihu Ukrajiny zranil výbuch sedm lidí. O explozi na stanovišti proukrajinských aktivistů informovala tamní policie.

Lidé z Oděssy vybudovali kolem města několik kontrolních stanovišť s cílem zastavit proruské separatisty z Podněstří. Ruská agentura Interfax s odkazem na svědky uvedla, že někdo z projíždějícího auta hodil na stanoviště nálož. Policie to však zatím nepotvrdila.

Ukrajina dala Rusku ultimátum k objasnění vojenských aktivit u svých hranic

Číst článek

Rusko dál hrozí útokem na Ukrajinu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin včera večer v rozhovoru pro ruskou prohlásil, že Rusko může vyslat „mírové sbory“ na základě mezinárodního práva.

Konkrétně se jedná o článek 51 charty OSN. Toho Rusko využilo jako právní opory už k operaci v Jižní Osetii v roce 2008, takzvaně „na ochranu tamního civilního obyvatelstva“.

Čurkin také v rozhovoru připomněl, že stále platí souhlas horní komory ruského parlamentu, aby prezident mohl vydat povel k zásahu za hranicemi Ruska.

Čurkin však také řekl, že šance na splnění mírových dohod ze Ženevy stále je.

Dohoda ze Ženevy předpokládá mimo jiné odzbrojení proruských separatistů a uvolnění obsazených budov, pak by mělo nastat politické řešení krize. „Ale tady se utkáváme s tím problémem, že to jsou věci, pokud jde o občansko-politický dialog, které na Ukrajině vlastně zatím ještě nikdy pořádně nefungovaly,“ poznamenal Romancov.

Martin Dorazín, Alexander Tolčinský, Iva Menšíková, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít