Lidovci by rádi viděli Velký pátek mezi státními svátky. Velkou podporu ale nemají
Dnes je Velký pátek. Poslanci už v minulosti řešili, jestli připomínku ukřižování Ježíše Krista nepřidat mezi státní svátky, a tudíž i volné dny. Debatu o tom chtějí ve sněmovně znovu otevřít lidovci. Ne všem zákonodárcům se ale tento nápad zamlouvá.
„Velkému pátku by slušelo, kdyby se stal státním svátkem, protože Velikonoce jsou z pohledu křesťanů ty nejzásadnější svátky,“ říká místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.
Z nedávného šetření Střediska analýz a empirických průzkumů přitom vyplynulo, že duchovním činnostem se o Velikonocích věnuje jen sedm procent lidí. 23 procent přiznalo, že si hlavně užívá dne volna navíc.
Šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák diskusi na toto téma neodmítá. „Na Velký pátek byl ukřižován Kristus, z mrtvých vstal v neděli, pondělí z tohoto pohledu není tak významným dnem,“ vysvětluje svůj postoj Sklenák.
Prosadit Velký pátek mezi státní svátky ale nebude jednoduché. „Naše ekonomika a naše země není v dobrém stavu, takže bychom měli spíš více pracovat než svátkovat,“ upozorňuje šéf poslanců hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
Velký pátek zavírá v Německu i Francii drtivou většinu obchodů
Číst článek
Seznam státních svátků nechce měnit ani KSČM. „Velikonoční pondělí je samozřejmě státním svátkem a je to v pořádku, ale já bych měla obavu z toho rozšiřování počtu státních svátků,“ říká poslankyně za KSČM Kateřina Konečná.
Státní svátek stojí miliardy
V současné době je v českém kalendáři třináct státních svátků. Co by znamenalo pro zdejší ekonomiku, kdy by se počet dní, ve kterých by se nepracovalo, ještě rozšířil o Velký pátek?
S počtem 12 státních svátků ve Česko v Evropě zhruba uprostřed. Podle Eurostatu jich má o čtyři více Německo nebo Portugalsko, ve více než 20 případech nechodí do práce Španělé. Naopak méně náboženských nebo civilních svátků má Nizozemsko, a to celkem devět.
Záleží na tom, kolik lidí přesně by zůstalo doma. Zaměstnanci i někteří živnostníci by měli volno nejenom v pátek, ale i v pondělí. To znamená, že hospodářství by stálo víc dní v kuse.
Třeba ekonomové z poradenské společnosti PricewaterhouseCoopers pro server iHned.cz už dříve řekli, že výpadek v tvorbě hrubého domácího produktu se v podobných případech může vyšplhat denně až na 15 miliard korun.
Obecně podle některých analytiků například platí, že za jeden sváteční den, kdy podniky nebudou vyrábět, klesne HDP o čtyři desetiny procenta.
V souhrnu ale pak číslo daleko menší, než jaké se zdá na začátku. Ztrátu mohou rychle vymazat například velké zakázky zahraničních firem, které si u zdejších průmyslových podniků objednají práci. Z dovolených mnoha lidí můžou těžit také třeba restaurace nebo hotely.
