Lotyšsko hledá recept na ekonomickou migraci, zemi už opustily statisíce lidí

Lotyšsko už několik let trápí problém, na který má sice každý názor, ale nikdo nezná recept, jak ho vyřešit. Jde o ekonomickou emigraci. Za prací do zahraničí odešly statisíce lidí, kteří nevidí důvod, proč by se měly vracet. A malá pobaltská země neví, jak je nalákat zpět.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Lotyšsko se stalo 18. členem eurozóny. Na snímku nové lotyšské euromince | Foto: ČTK/AP

Jedním z ekonomických emigrantů je Alexej Petrenko. V roce 2007 ho přivítalo skotské Glasgow.

„Práci jsem našel už tři dny po příjezdu. Pomohli mi přátelé, kteří už tam žili. Pracoval jsem v ochrance. Samozřejmě jsem měl vyšší ambice, ale nějak jsem začít musel,“ líčí muž během rozhovoru v kavárně v centru Rigy.

Přehrát

00:00 / 00:00

O příběhy Lotyšů, kteří se vydali hledat výdělek za hranicemi země, se zajímal zpravodaj ČRo Petr Vavrouška

„První rok, dva bylo všechno v pořádku. Dokonce jsem si myslel, že tam budu žít a pracovat navždy, ale nakonec jsem se rozhodl vrátit do Lotyšska,“ vzpomíná třicetiletý Alexej.

Ekonomická emigrace je pro malý pobaltský stát opravdu nebezpečná.

„Je to obrovský problém, protože když vyjedete za hlavní město, uvidíte spoustu opuštěných vesnic, menších měst,“ říká editorka lotyšské televize Solvita Liepnicová.

„Hrozným efektem emigrace jsou také rodiče, kteří odjeli pracovat do zahraničí a tady nechali své děti u prarodičů nebo příbuzných,“ dodává novinářka.

To se týká například paní Datsi Gaile, matky dvou synů, která dnes žije v britském Norhamptonu. „Rozhodla jsem se odejít, protože už jsem nemohla uživit v Lotyšsku svoje dvě děti. Jsem svobodná matka a v té době jsem vydělávala v přepočtu pět a půl tisíce korun. To bylo zoufale málo,“ vzpomíná Datse.

V Lotyšsku vystudovala práva, ale pracovala v malé firmě jako sekretářka. To jí nestačilo.

„Bylo to náročné. Poprvé jsem vyrazila do Anglie bez dětí, abych našla bydlení a práci. O syny, kteří měli tehdy jedenáct a čtrnáct let, se starali celý rok moji rodiče. Pro syny to bylo těžké. Pravděpodobně, kdybych se znovu ocitla v podobné situaci, tak bych je neopustila," přiznává upřímně paní Gaile.

Do zahraničí odešli podle průzkumů většinou mladí lidé do pětatřiceti let, většina z nich má vyšší vzdělání. Nalákat je zpět nebude tak jednoduché.

„Tyto lidi by přinutilo se vrátit, pokud by viděli, že Lotyšsku se daří, že tady najdou dobře placenou práci, děti budou mít kvalitní vzdělání," říká novinářka.

Ekonom Morten Hansen dodává, že politici se snaží, aby přitáhli lidi zpět, ale zatím jim nemají moc co nabídnout. „V porovnání se západními zeměmi jsme na tom hůř a je logické, že se lidé zatím vracet nechtějí,“ říká ekonom.

„Nechci se vracet. Určitě ne v následujících pěti deseti letech. Možná až na důchod, ale teď rozhodně ne,“ tvrdí Datsa Gaile.

To Alexej Petrenko opustil Glasgow před rokem a dnes žije zase v Rize. „Už zůstanu tady. Doma je doma. Tady se budu snažit pracovat a žít. Do ciziny už mě nikdo nedostane,“ dodává rezolutně Alexej.

Petr Vavrouška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme