Metro vyléčilo 'infarkt' Prahy ve špičce. Dopravní revoluce nastala před 40 lety

Už za několik dní oslaví pražské metro 40 let. Podzemní dráha, o které snilo několik generací Pražanů a diskutovalo několik generací politiků, svezla první cestující 9. května 1974. Pro dopravu v metropoli to byla nejzásadnější změna v historii.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

O dalších volných dnech 10. a 11. května 1974 čekaly tisíce Pražanů trpělivě v dlouhých frontách na první svezení metrem, jako tomu bylo například v tomto případě na Kačerově. Během těchto dvou dní se metrem svezlo 620 tisíc cestujících | Foto: Archiv DPP

Dolní konec Václavského náměstí, Můstek, křižovatka ulic 28. října a Na Příkopě.

Místo, kudy dnes proudí davy turistů po rozlehlé pěší zóně, vypadalo ještě před 50 lety úplně jinak. Jezdilo tudy nejvíc aut a tramvají v Praze a ve špičce tu nastával takzvaný dopravní infarkt.

„Tramvaje v centru na Václavském náměstí Na Příkopě byly v době špičky přeplněné a na stanicích stálo mnoho čekajících cestujících. Když se objevil systém, který využívá podzemní dopravu, byla to největší změna v obraze Prahy,“ vzpomíná bývalý děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.

Přehrát

00:00 / 00:00

O to, jak vybudování metra změnilo dopravu v Praze, se zajímal Jan Herget

Bez metra se po Praze cestovalo jinak a rozhodně déle.

„Když jste potřebovali jet z Dejvic na Vinohrady nebo na Václavák, tak se muselo jezdit 11 přes Letnou, potom dolů ulicí Dukelských hrdinů přes Švermův most a zacpané Příkopy na Václavské náměstí, to bývalo 35 minut naprosto běžně,“ uvádí názorný příklad Pavel Fojtík z archivu dopravního podniku.

Po otevření metra se doprava v centru Prahy proměnila k nepoznání. Auta jezdí jinudy, některé tramvajové tratě se úplně zrušily a lidé cestují pod zemí. V prvních dnech provozu metra si museli zvykat na spoustu novinek. Třeba na turnikety.

Stanice metra Malostranská | Foto: Filip Jandourek

„To Pražané do té doby neznali, a pokud jste do turniketu nevhodili korunu, tak se na poslední chvíli zavřel. Což bylo trošku nebezpečné,“ podotýká Fojtík.

Na nástupištích také stály ženy s „plácačkou“ a dávaly řidiči signál, že může zavřít dveře a zahlásit „Ukončete nástup, dveře se zavírají“.

Sokolovská, Mládežnická, Kosmonautů

Pak následovalo jméno příští stanice, ale některé názvy byly pro Pražany trochu matoucí. Pomíjely totiž zažité zvyky.

Sousoší kosmonautů Vladimíra Remka (vlevo) a Alexeje Gubareva v Praze | Foto: ČTK | Zdroj: ČTK

Třeba Florenc byste v metru hledali marně, jmenovala se Sokolovská, a stanice Pankrác zase Mládežnická. Byl to diktát socialistických politiků.

„Třeba na dnešní konečné Háje chtěli udělat zase něco ideového, tak tam bylo náměstí Kosmonautů, sousoší kosmonautů, a stanice metra se jmenovala Kosmonautů, a místopisně to spoustě lidí vůbec nic neříkalo,“ vysvětluje archivář dopravního podniku.

V den otevření první trasy pražského metra, tedy 9. května 1974, skončil také provoz starých tramvají a z MHD zmizeli průvodčí.

Historický vývoj metra 1974–2014 | Foto: Ropid

Jan Herget, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme