Metro vyléčilo 'infarkt' Prahy ve špičce. Dopravní revoluce nastala před 40 lety
Už za několik dní oslaví pražské metro 40 let. Podzemní dráha, o které snilo několik generací Pražanů a diskutovalo několik generací politiků, svezla první cestující 9. května 1974. Pro dopravu v metropoli to byla nejzásadnější změna v historii.
Dolní konec Václavského náměstí, Můstek, křižovatka ulic 28. října a Na Příkopě.
Místo, kudy dnes proudí davy turistů po rozlehlé pěší zóně, vypadalo ještě před 50 lety úplně jinak. Jezdilo tudy nejvíc aut a tramvají v Praze a ve špičce tu nastával takzvaný dopravní infarkt.
„Tramvaje v centru na Václavském náměstí Na Příkopě byly v době špičky přeplněné a na stanicích stálo mnoho čekajících cestujících. Když se objevil systém, který využívá podzemní dopravu, byla to největší změna v obraze Prahy,“ vzpomíná bývalý děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos.
Bez metra se po Praze cestovalo jinak a rozhodně déle.
„Když jste potřebovali jet z Dejvic na Vinohrady nebo na Václavák, tak se muselo jezdit 11 přes Letnou, potom dolů ulicí Dukelských hrdinů přes Švermův most a zacpané Příkopy na Václavské náměstí, to bývalo 35 minut naprosto běžně,“ uvádí názorný příklad Pavel Fojtík z archivu dopravního podniku.
Po otevření metra se doprava v centru Prahy proměnila k nepoznání. Auta jezdí jinudy, některé tramvajové tratě se úplně zrušily a lidé cestují pod zemí. V prvních dnech provozu metra si museli zvykat na spoustu novinek. Třeba na turnikety.
„To Pražané do té doby neznali, a pokud jste do turniketu nevhodili korunu, tak se na poslední chvíli zavřel. Což bylo trošku nebezpečné,“ podotýká Fojtík.
Na nástupištích také stály ženy s „plácačkou“ a dávaly řidiči signál, že může zavřít dveře a zahlásit „Ukončete nástup, dveře se zavírají“.
Sokolovská, Mládežnická, Kosmonautů
Pak následovalo jméno příští stanice, ale některé názvy byly pro Pražany trochu matoucí. Pomíjely totiž zažité zvyky.
Třeba Florenc byste v metru hledali marně, jmenovala se Sokolovská, a stanice Pankrác zase Mládežnická. Byl to diktát socialistických politiků.
„Třeba na dnešní konečné Háje chtěli udělat zase něco ideového, tak tam bylo náměstí Kosmonautů, sousoší kosmonautů, a stanice metra se jmenovala Kosmonautů, a místopisně to spoustě lidí vůbec nic neříkalo,“ vysvětluje archivář dopravního podniku.
V den otevření první trasy pražského metra, tedy 9. května 1974, skončil také provoz starých tramvají a z MHD zmizeli průvodčí.
