Na sociálních sítích přibývá podvodníků. Zneužívají cizí identitu a žádají o peníze
Kriminalita na sociálních sítích podle policie roste. Nejvíce přibývá podvodů se zneužitím cizí identity. Zatímco v roce 2009 detektivové řešili 62 případů zneužití soukromých hesel a údajů ve virtuálním prostoru, loni už to bylo bezmála třikrát víc.
„V sociálních sítích jsou pod nějakou legendou oběti oslovovány, aby akceptovaly přístupy k nějakému obsahu, infikují se viry, někdo pak vstoupí na profil a žádá ostatní o zaslání finančních prostředků. Pak se ukazuje, že to nekomunikovala ta skutečná osoba,“ popsal šéf oddělení informační kriminality Karel Kuchařík typický pokus podvodníka, který se snaží vylákat z lidí peníze.
Zatímco v roce 2000 řešili detektivové asi dvacítku případů zneužití soukromých hesel a údajů ve virtuálním prostoru, o devět let později už jich evidovali 62. A loni to bylo bezmála třikrát více - 178.
Podle Kuchaříka se na sociální sítě přesunuje z prostředí internetu i mravnostní kriminalita zaměřená na děti. A v neposlední řadě se tam organizují extremistické a další protiprávně laděné skupiny. Sociální sítě se tak staly regulérním „terénem“ pro kriminalisty.
„Jsou zde přímo informace o páchání trestné činnosti. Jsou třeba policii nahlašovány avíza aktů charakteru sebevražd a tak dále, nebo se pátrá po osobách. Internet je jedna z oblastí, kterou musíme brát jako policie v potaz, abychom i tam hledali pro nás relevantní údaje,“ dodal šéf oddělení informační kriminality.
Linka 158 a služebny stačí
Se sociálními sítěmi v roli komunikačních kanálů směrem k veřejnosti policie naopak nepočítá vůbec. V minulosti si sice zřídila profil na sociální síti Twitter, ale ani ne po roce tam aktivitu ukončila. Prý se neosvědčila. Žádnou novou už proto nechystá.
„Sociální sítě k vlastní prezentaci ani jako komunikační kanál do budoucna neplánujeme, nebylo by to pro nás efektivní. Bylo by to časově i finančně náročné, nemohli bychom zaručit aktuálnost vydávaných tiskových zpráv i pátracích relací,“ říká mluvčí Policejního prezidia Jozef Bocán
„Patrně bychom byli také zahlceni informacemi a poznatky všeho druhu, které bychom nestačili zpracovávat, a v neposlední řadě bychom asi ani nezabránili případnému zneužití konkrétních stránek a podobně,“ zdůvodnil mluvčí. Lidé si podle něj musí vystačit s linkou tísňového volání 158 nebo s oznámením na služebnách.
V cizině je to jinak
Zahraniční příklady přitom ukazují, že právě sociální sítě může policie vhodně využít. Josef Šlerka, vedoucí Studia nových médií z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, to ukazuje na příkladu bostonských kriminalistů. Internetové kanály podle něj policii velmi pomohly v roce 2013, a to při pátrání po pachatelích atentátu v cíli tamního maratonu.
„Uživatelé sociálních sítí poskytovali policii doslova tuny materiálu - vizuálního, svědeckého. Byla publikována jedna z fotek jednoho z podezřelých z tohoto útoku. Tak dokázal dav během několika minut vygenerovat fotku daleko lepší kvality, než měly v té době k dispozici oficiální autority,“ připomněl.
V případě mimořádné události šéf oddělení informační kriminality Karel Kuchařík připouští, že by policie o jednorázovém využití sociálních sítí uvažovala.