Rodilý mluvčí je pro mnoho státních základních škol těžko dosažitelným cílem
Najít a udržet si rodilého mluvčího je pro české státní základní školy často velmi obtížné. Hlavním problémem jsou peníze. Školy nemůžou zahraničním lektorům nabídnout vyšší plat než ostatním pedagogům, například v Asii si přitom učitelé cizích jazyků přijdou až na dvojnásobek.
„V Číně bych si mohl vydělat mnohem víc peněz, ale já mám rád Evropu a životní styl v České republice. Je mi bližší než ten asijský a peníze mi stačí,“ říká Bryan, který učí angličtinu na královéhradecké základní škole Josefa Gočára.
Rodilé mluvčí tam mají už devátým rokem. Spolu s Bryanem děti vyučuje ještě jeden Američan, najít ty pravé lektory ale podle ředitelky Jitky Kičmerové trvalo sedm let.
„Je to problém finanční, problém byrokratický, protože lidé z ciziny na to potřebují papíry, problém ubytování a problém jiné kultury, i když to není přímo vidět,“ vypočítává.
Překážky se podle ní ale zvládnout dají. Například nejpalčivější otázku peněz se snaží řešit v rámci vlastního hospodaření školy a využívají také evropské fondy a granty.
„Jestliže chtějí v devátých třídách ze státních základních škol vycházet děti se solidní znalostí angličtiny, neříkám výbornou, tak to bez rodilých mluvčí nepůjde,“ myslí si ředitelka.
10 ze 17 škol
Na základní škole Josefa Gočára se s rodilými mluvčími setkávají děti všech devíti tříd. Působení zahraničních lektorů ale podle náměstkyně primátora Anny Maclové z KDU-ČSL závisí pouze na iniciativě a aktivitě vedení škol.
„Mzdy rodilých mluvčích určitě nejsou takové, na jaké by dosáhli ve svých zemích. Škola v podstatě může na tyto náklady buď ušetřit v rámci normativů, anebo z doplňkové činnosti,“ dodává.
V Hradci Králové učí rodilý mluvčí celkem na deseti základních školách ze sedmnácti. Ve všech případech jde o výuku v angličtině.
