Češi utratí za velikonoční nákupy o 200 korun méně než loni. Šetří se
Za velikonoční nákupy letos Češi utratí v průměru tisíc korun, tedy o dvě stě korun míň než vloni. Vyplývá to z průzkumu agentury Perfect Crowd. Obchodníci i přesto očekávají o svátcích vysoké tržby.
Seznam na velikonoční přípravy zůstává u Čechů už léta stejný: vévodí mu hlavně vejce, pak také mouka nebo třeba máslo.
Mění se ale částka, kterou Češi za nákupy na jarní svátky průměrně utratí. Lidé totiž začínají více zvažovat, co koupit musí a co si naopak připraví sami doma.
Hned po Vánocích jsou právě Velikonoce pro obchodníky nejsilnějším obdobím.
„Vloni jsme během 4 týdnů před Velikonocemi prodali přes 10 milionů kusů vajec. Zákazníci nakupují také barvy na vajíčka. Těch jsme během předvelikonočního období vloni prodali téměř 100 tisíc kusů,“ potvrzuje mluvčí společnosti Tesco Jiří Mareček.
Jak se zákazníci opřou do nakupování o Velikonocích, zjišťovala Zuzana Švejdová
Cena vajec je navíc letos nejmenší za poslední tři roky. Zatímco ještě v roce 2012 stál jeden kus průměrně tři koruny šedesát, vloni jeho cena klesla o víc než korunu. Dnes za jedno vejce zákazníci zaplatí dokonce jen korunu sedmdesát.
V nákupních košících se o Velikonocích objevuje i alkohol. Lidé nakupují nejčastěji destiláty a vaječné likéry. V průměru jsou za ně ochotni zaplatit kolem stokoruny. Prodává se ale méně než dřív. Podle ředitele Coopu Zdeňka Juračky za to může metanolová aféra.
„Ten pokles částečně trvá, ale samozřejmě se před těmi Velikonocemi se už ustálil. Taková ta nabídka, alkohol jde víc na odbyt. Není to nic extrémního nebo nic mimořádného,“ říká Zdeněk Juračka.
Tradičně neprodávanější jsou stále čokolády s motivem zajíce nebo beránka. Každý Čech sní v průměru kolem šesti kilogramů čokolády za rok, nejvíc právě na Velikonoce. Jen u cukrovinek zaznamenávají obchodníci i o sto procent vyšší prodej a třeba dekorační ozdoby mizí z pultů více než trojnásobně.
Za velikonoční nákupy ale lidé nebudou utrácet jako vloni: v obchodech nechají v průměru tisícikorunu, tedy zhruba o dvě stě korun méně. Nejvíc utratí Pražané a starší lidé ve věku 45 – 49 let.
