Petici proti výstavbě elektrárny podepsalo dva tisíce lidí, v Tanvaldu se bojí zemětřesení i hluku

Dva tisíce obyvatel Tanvaldu na Jablonecku připojilo podpis pod petici proti výstavbě geotermální elektrárny. Lidé se bojí zemětřesení i znečištění vody. Firma, která by elektrárnu ráda v Tanvaldu postavila, říká, že obavy lidí jsou zbytečné.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Geotermální elektrárna (ilustr. obr.)

Geotermální elektrárna (ilustr. obr.) | Foto: European Commission Audiovisual service

Petici proti geotermální elektrárně podepsalo v Tanvaldu dva tisíce z necelých sedmi tisíc obyvatel. Město už ale výstavbě nemůže zabránit.

Podle firmy Entergeo, která chce elektrárnu v Tanvaldu stavět, nemá petice velkou váhu. Ředitel firmy Zbyněk Šonka si myslí, že ji někteří lidé podepsali bez znalosti všech argumentů pro i proti elektrárně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč se lidé obávají geotermální elektrárny, zjišťovala Šárka Škapiková

„Byla založena na velmi zavádějících a neúplných informacích. Asi jako když někomu řeknete: ‚Chcete, aby vám spadl dům, nebo radši podepíšete tenhle papír?‘ Radši ten papír podepíšete. Tímhle způsobem získávali podpisy,“ konstatuje Šonka.

Slovní boj proti elektrárně považuje za příliš emotivní a mnohdy neodborný také starosta Tanvaldu Petr Polák za ODS. Město už navíc nemůže podle něj stavbě zabránit.

„Zastupitelstvo na svém dnešním jednání může vyjádřit pouze nesouhlas se stavbou. Vzalo by se potom v potaz při správním řízení, ale město nemůže stavbu zakázat,“ doplnil Polák.

Lidé se bojí otřesů půdy i hluku

Obyvatelé Tanvaldu ale mají obavy ze zemětřesení, znečištění vod a dalších negativních vlivů. „Mohlo by to nenávratně poškodit objekty ve městě. Mezi další faktory patří postižení vod, radioaktivita, hluk, prašnost a mlha,“ říká člen petičního výboru Jaroslav Mikš.

S jeho obavami se ztotožňuje také Lidmila Hlaváčková. Její syn žije ve Švýcarsku, kde problémy s geotermální elektrárnou zažil.

„V době vytváření a spouštění energetického výměníku došlo k otřesům půdy. Došlo tedy k okamžitému zastavení projektu, ale otřesy pokračovaly ještě dalšího čtvrt roku,“ popisuje Hlaváčková.

Geotermální elektrárna v Itálii | Foto: European Commission Audiovisual service

Tanvaldský starousedlík Petr Hampl pracoval celý život na velkých energetických dílech, jako je Gabčíkovo nebo Dlouhé stráně. Zařízení podle něj nemusí vyrobit velké množství elektřiny.

„Vodní elektrárny mají účinnost kolem 80, parní kolem 45 %. Tady je předpokládaná účinnost 10 nebo 12 %. Z toho mají být dvě procenta pro město. Takže si myslím, že je to nezajímavé,“ upozorňuje Hampl.

Podle ředitele firmy Entergeo Zbyňka Šonky jsou všechny debaty týkající se geotermální elektrárny hodně předčasné.

„Rozhodně nejsme ve stavu, že bychom během týdne nebo měsíce začali vrtat. Správní řízení je de facto bránou k tomu, aby se udělala řada dalších průzkumů a aby se na základě výsledku rozhodlo, zda je výhodné v projektu pokračovat,“ říká Šonka.

Geotermální elektrárnu chtěla firma Entergeo stavět v Semilech. Obyvatelé ji ale v referendu odmítli.

Šárka Škapiková, Anna Jadrná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme