Časopis Vesmír přináší lidem vědecké novinky už 143 let
Uplynulo 143 let od doby, kdy poprvé vyšel vědecký časopis Vesmír. Ke čtenářům se dostal 3. května 1871. Redakcí nejvýznamnějšího českého výzkumného periodika prošla řada osobností z akademické sféry. Jeho počátky se na konci devatenáctého století datují do doby technického pokroku a převratných vynálezů.
Popularizace aktuálního, hlavně přírodovědného výzkumu a informace ze světa vědy se staly hlavními tématy nejstaršího českého vědeckého periodika. Zpočátku se jednalo o čtrnáctideník.
„Založil ho Václav Kumpošt, což byl student medicíny. Časopis byl zřejmě inspirován Humboldtovým Kosmosem,“ připomíná redaktor časopisu a zástupce vedoucího Stanislav Vaněk.
Čtenáři se na dvanácti stranách prvního vydání dozvěděli například o novém měření vzdálenosti Země od Slunce. Skrze řádky se také dostali na zajímavou vědeckou výpravu na severní pól.
Mezi lety 1907 až 1923 časopis nevycházel. Znovu se ke čtenářům dostává na popud prvního československého ministra financí Aloise Rašína.
Od počátku třicátých let v redakci pracoval také jeden z nejvýznačnějších redaktorů Vesmíru, přírodovědec Otakar Matoušek. Časopis vycházel i během druhé světové války, i když mnoho jiných periodik zaniklo. Problémy s Vesmírem měl ale v padesátých letech totalitní komunistický režim.
„V roce 1950 byl profesor Matoušek pozván na ministerstvo školství, kde mu bylo sděleno, že to, co chystá, je nepřijatelné. V té době bylo Masarykovo výročí a on tam měl jeho medailonek,“ vypráví Vaněk.
Se vznikem Československé akademie věd v roce 1953 Vesmír přechází pod vedení této organizace. „Časopis se v té době úzce zaměřil na přírodní vědy,“ dodává Stanislav Vaněk.
Od letošního května se periodikum, které vychází v nákladu zhruba šest tisíc výtisků, také více přibližuje čtenářům na internetu. „Vedle tištěného časopisu bude volně přístupný na internetu elektronický,“ vysvětluje vedoucí redakce Vesmíru Ivan Boháček.
Do periodika přispívají významné vědecké osobnosti jako například Václav Cílek, Jiří Chýla, Václav Hořejší nebo Jiří Grygar.
