Stát chce lépe vymáhat peníze po soudcích a žalobcích za jejich chyby

Státu se stále nedaří po soudcích a státních zástupcích vymáhat peníze, pokud se nějakým způsobem proviní. Například když neúměrně protahují soudní řízení. Pokud chce ministerstvo spravedlnosti od nich získat nějakou finanční náhradu, musí být soudce nebo žalobce nejprve kárně odsouzen. Jenže k tomu často z různých důvodů nedojde. Úřad proto chystá změny, aby mohl stát vymáhat peníze snadněji.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Soud (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek

Osm let se domáhal Evžen Voleský z Brna toho, aby mohl vidět svého syna. Ani za tu dobu ale soudci nedokázali případ rozhodnout. Stát nakonec kvůli průtahům otce odškodnil. Soudci však vyvázli bez trestu, na kárný postih už bylo pozdě.

Podobných případů jsou v Česku desítky. Jen vloni poslali lidé na ministerstvo spravedlnosti přes čtyři tisíce žádostí na odškodnění.

„Na odbor odškodňování se obracejí osoby, které mají pocit, že jim vznikla škoda nesprávným úředním postupem, zpravidla průtahy v soudním řízení. A v takovém případě může odbor vyplatit určitou náhradu škody,“ říká náměstek Petr Jäger.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak chce stát vymáhat peníze po chybujících soudcích a státních zástupcích, zjišťovala redaktorka Petra Benešová

Úřad vloni mimosoudně na odškodnění proplatil přes 112 milionů korun a úspěšných bylo zhruba čtyřicet procent žádostí. Ministerstvo spravedlnosti se následně snaží vymáhat peníze zpětně po soudcích nebo státních zástupcích, kteří pochybili. Opírat se ale musí o kárné nebo trestní řízení.

„V řadě případů kárné řízení prostě není vedeno. V řadě případů řízení vedeno je, ale nedojde k pravomocnému rozhodnutí o kárné vině a my nemáme ten nejdůležitější podklad pro to, abychom zpětně ten regres vymáhali,“ říká Jäger.

Ministerstvo chce změnit pravidla

Úřad v současné době vymáhá peníze ve 27 případech, nejvíce po soudních úřednících a exekutorech, ve dvou případech také po soudcích a notářích. Úspěšnost ale zatím není velká.

„Kárný delikt se promlčuje po třech letech a my se o té situaci často dozvídáme až se zpožděním více let,“ doplňuje náměstek Petr Jäger.

Ministerstvo chce proto změnit pravidla. Jedním z možných řešení je, že by se promlčecí lhůta u kárného řízení mohla prodloužit. Nebo by se úřad v některých případech nemusel při vymáhání opírat o kárné řízení. Nicméně do nezávislosti soudů prý zasahovat nechce. Nejvyšší státní zastupitelství ale kárné řízení obhajuje.

„Případné pochybení státního zástupce, respektive soudce, by měl posoudit nezávisle někdo jiný než ten, kdo škodu vymáhá, tedy v tomto případě ministerstvo, což se při absenci kárného řízení jeví jako problematické,“ říká jeho mluvčí Petr Malý.

Ministerstvo spravedlnosti | Foto: Filip Jandourek

Podobně s případnými změnami nesouhlasí také prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Jedině kárné řízení a nikdo jiný může říct, že soudce zaviněně porušil svoje povinnosti,“ tvrdí.

Odmítá také, že za průtahy jsou odpovědné pouze soudy. „Průtahy řízení, v naprosté většině případů, nejsou způsobeny porušením povinnosti soudce, ale proto, že soud dlouhodobě byl, případně stále ještě je nedostatečně obsazen,“ dodává Lichovník.

Ministerstvo spravedlnosti v současné době vymáhá za provinění zpětně zhruba tři a půl milionu korun.

Úvahy o subjektivní lhůtě

Za největší komplikaci označila první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová současnou úpravu, podle které má ministerstvo možnost hnát ke kárné odpovědnosti jen do tří let od kárného provinění.

Přehrát

00:00 / 00:00

O připravované legislativní změně mluvila v Ranním interview první náměstkyně ministryně spravedlnosti Hana Marvanová

„Hlavní věc, o které uvažujeme, je, prodloužit tuto lhůtu, respektive stanovit spíše subjektivní lhůtu pro ministerstvo spravedlnosti, která by umožnila, aby od okamžiku, kdy se ministerstvo o provinění dozví, běžela lhůta třeba tříletá, do kdy může uplatnit odpovědnost vůči konkrétnímu státnímu zástupci.“

„Samozřejmě předpokladem pro odpovědnost státního zástupce nebo soudce je, že bude provedeno příslušné řízení s ním. To znamená, bude zjištěno, že skutečně průtahy nebo jinou nezákonnost způsobil, zdůraznila Hana Marvanová.

mkp, Petra Benešová, kap Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme