Jihoafričané volí nový parlament. Poprvé hlasuje i generace, která nezažila apartheid
Obyvatelé Jihoafrické republiky dnes hlasují v parlamentních volbách. Média v JAR je označují za svým způsobem přelomové. Poprvé se jich totiž zúčastní i lidé, kteří na vlastní kůži nezažili politiku rasové segregace. Apartheid v JAR definitivně padl po zvolení Nelsona Mandely prezidentem v roce 1994.
Favoritem dnešních voleb je podle průzkumů Africký národní kongres. Ten dominuje jihoafrické politické scéně už od pádu apartheidu.
V minulých parlamentních volbách, které byly před pěti lety, vyhrál s 66 procenty hlasů. Pozorovatelé si nicméně myslí, že kvůli řadě sociálních problémů ve společnosti bude letos jeho podpora nižší.
Parlamentní volby v JAR rozebral v Dopoledním radiožurnálu afrikanista a novinář Miroslav Honsů.
Výsledek voleb bude důležitý i pro jihoafrického prezidenta, kterého volí právě parlament.
Současnou hlavou státu je Jacob Zuma a pokud poměr sil v parlamentu zůstane stejný jako doteď, měl by v úřadu zůstat.
Podle některých komentátorů ovlivní parlamentní volby v JAR to, že se jich poprvé zúčastní generace, která nepamatuje apartheid. Afrikanista a novinář Miroslav Honsů si to ale nemyslí.
„Nepřikládal bych tomu takový význam. V celé mase 26 milionů registrovaných jihoafrických voličů se ta nová generace projeví jen málo. Je to spíš jen mediální záležitost, jihoafrický tisk se z toho snaží udělat velké téma,“ míní.
Korupce, nezaměstnanost a kriminalita
Hlavním tématem voleb v jihoafrické společnosti je podle něj vyrovnávání se s minulostí a sociální problémy. „Od reálného konce apartheidu uplynulo de facto už 23 let a generace bojovníků proti apartheidu se potýká s velkým sociálním napětím v zemi,“ připomíná.
„Chybí pracovní místa, ekonomika země je sice silná, ale nestačí zpracovat vysokou míru korupce, nedokáže si poradit s problémem nedostatku kvalifikovaných pracovníků a podobně. Sociální tlak je nejsilnější, co se momentálně odehrává,“ popisuje. V zemi je také vysoká míra kriminality.
