Rumuni jsou se členstvím v EU spokojeni. Chtějí ale Schengen a větší pomoc Romům
Pětadvacet let po pádu totalitního režimu se Rumuni považují za nedílnou součást Evropské unie. Zároveň věří, že brzy vstoupí i do Schengenu. Právě otázka volného pohybu ale zůstává třecí plochou mezi Rumunskem a některými starými členy unie, které Bukurešti vyčítají hlavně migraci Romů. Bukurešť však tyto obavy odmítá, navíc je už nyní připravena přijmout euro.
Rekonstrukce Národního divadla na Univerzitním náměstí v Bukurešti vrcholí. Jedna z kdysi nejošklivějších staveb z dob totalitního Rumunska dostává nový kabát a stejně tak se mění celá metropole země, která se po pádu diktátora Ceausesca na konci roku 1989 vstoupila do NATO a v roce 2007 i do Evropské unie.
„Pro mne jako pro studentku je díky tomu snazší cestovat do zahraničí a stejně tak mám velké možnosti v evropských zemích studovat,“ říká 21letá vysokoškolačka Diana, která už je z generace, co temné časy rumunské novodobé historie nezažila.
Postoje Rumunů k Evropské unii zaznamenal v Bukurešti zpravodaj ČRo Robert Mikoláš
Bavíme se před bukurešťskou univerzitou, na místě, kde se před 25 lety hroutil brutální režim. Dodnes jsou na zdech okolních domů viditelné stopy po kulkách, když se komunistické jednotky snažily střelbou rozehnat demonstranty. Ani hrubá síla jim ale tehdy nepomohla.
„Členství v Evropské unii znamená volnost. Volnost pohybu, výměny zboží, myšlenek, idejí. Pro mne je to skvělý projekt,“ tvrdí 22letý student ekonomické fakulty Andrei.
A stejný názor má až 80 procent lidí této dvacetimilionové země, která některými oponenty bývá označována za jakéhosi Černého Petra osmadvacítky. Patří sice k nejchudším členským zemím, na druhé straně však plní podmínky pro přijetí eura, tedy míru inflace a úrokových sazeb. Pro příští rok Bukurešť počítá se schodkem 1,4 procenta HDP a vládní dluh se letos má pohybovat pod 40 procenty HDP.
Z EU zní kritika kvůli Romům
Napříč Evropou však znějí kritické hlasy kvůli migrujícím rumunským Romům. „Podle veřejného mínění jsou všichni žebráci Romové, ale tak to přece není. Prostě jde o stereotyp, který ve společnosti nadále převládá,“ míní Duminica Gelu, ředitel nevládní romské organizace Impreuna.
Rumunsko vstoupilo do EU v roce 2007 společně s Bulharskem. Vstup do Schengenu je kvůli nesouhlasu několik zemí prozatím odložen. Podle HDP je Rumunsko nejchudší zemí unie, ekonomika je postavená hlavně na zemědělství a výrobě aut. Nezaměstnanost je 5 procent, pětina obyvatel však žije pod hranicí chudoby. Z téměř 22 milionů obyvatel oficiálně tvoří Maďaři 6 procent a Romové 3 procenta populace.
„A co se týče pomoci ze strany Evropské unie řešit problémy Romů, tak ta je tristní. Oni pořád vydávají tuny letáků a bulletinů, ale ty jsou na nic. A konkrétní finanční částky? Podívejte se na pomoc Řecku, na tu našli během dnů miliardy eur, zatímco Romům nabízejí technickou podporu,“ stěžuje si.
„S Schengenem, nebo bez něj, kdokoli, kdo chce z Rumunska odejít, tak může. Jediným problémem je, že strávíte na hranicích o pět minut víc, než to trvá plnoprávným občanům Evropské unie. Víte, existovaly obavy, že od 1. ledna 2014 se zvednou vlny rumunských Romů utíkajících na Západ. My jim ale říkali už dva roky předtím, že to tak nebude. Protože kdo chtěl vycestovat, tak už dávno mohl,“ dodává.
Proto prý zvolila organizace Impreuna zcela jiný postup pomoci Romům: „Začali jsme náš projekt věnovaný už malým dětem, školákům, s otázkou: ‚Čím chceš být, až vyrosteš‘. A učíme je, že musí za svůj sen bojovat, často i sami se sebou, třeba i s hladem. A aby vše překonali a uspěli,“ podotýká Gelu.
„I proto za nimi jezdíme s romskými učiteli, právníky, doktory, hudebními hvězdami i kněžími, aby viděli, že to jde. Stačí jen chtít, bez ohledu na státní pomoc, která často nepřichází. Přesně v duchu dnes už známé věty Yes, we can, ano, my umíme, my můžeme,“ vysvětluje Duminica Gelu.
Podle něj lidé v Evropě často nedělají rozdíl mezi Rumunem a Romem. Migraci z ekonomických důvodů pak obhajuje s tím, že tomu tak v dějinách lidstva vždycky bylo.
Podle naprosté většiny Rumunů je pak nejdůležitější, aby Evropská unie byla jednotná. „Je správné, aby tomu tak bylo. Jedině silná a sjednocená Evropská unie může čelit Rusku, Číně a třeba i uprchlíkům z Afriky. Obyvatelé členských států však musí mít stejná práva,“ dodává student Andrei, který se rozloučí a míří do kavárny s příznačným názvem „Schengen“.
