Pěstouni si stěžují na kvalitu vzdělávacích kurzů. Ministerstvo prověří i jejich cenu

Stoupá počet lidí, kteří by se chtěli starat o odložené děti. Zatímco v roce 2011 podalo žádost o pěstounství sedm stovek zájemců, vloni už jich bylo osmnáct stovek. Jedním z důvodů je i to, že stát v posledních letech výrazně podporuje náhradní péči před ústavní výchovou. Ne každý člověk má ale znalosti a předpoklady vychovávat dítě. Zkušení i noví pěstouni se proto musejí proškolovat. Kvalita nabízených vzdělávacích kurzů ale mnohdy pokulhává a přitom není úplně levná.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Studentka | Foto: Fotobanka RGBStock

„Byl jsem také na školení, ale nevím, jestli to bylo školení nebo šaškárna. Čtyři hodiny jsem poslouchal jakousi paní, která nám vykládala, co její děti vyvádějí. To mohla naše babička vyprávět taky, jak jsme zlobili my. Asi má stát dost peněz na takové blbosti,“ píše Jiří na jednom z diskusních internetových fór adopce.com. Podobně v debatě reaguje i další pěstounka Jana.

Přehrát

00:00 / 00:00

Petra Benešová rekapituluje systém vzdělávání pro pěstouny

„Školí nás mnohdy lidi, kteří o výchově deprivovaných dětí nemají ani páru. Jsou to teoretici, co svá moudra vyhledali v knížkách. Často nevědí ani polovinu toho co pěstouni, kteří s dětmi žijí a školí se za pochodu,“ dodává Jana.

Více než rok platí novela zákona o sociálněprávní ochraně dětí a pěstouni musejí projít ročně 24hodinovým vzděláváním.

Když se na roli pěstouna rodiče chystají, v případě dlouhodobé péče absolvují 48hodinovou přípravu, u přechodné péče na omezenou dobu se pak školí 72 hodin. Podle odborníků a některých nevládních organizací jde spíš o rychlokurz, který ne vždy má dostatečnou kvalitu.

„Některé organizace školí například tím způsobem, že vytáhnou rodinu někam na nějaký pobyt a v rámci pobytu si udělají školení, na které chodí opravdu odborníci,“ popisuje Jan Peluňka z Odborového sdružení pěstounů a poručníků a pokračuje:

Radost z elektrického vozíku má Matěj i jeho rodina. | Foto: Gabriela Hauptvogelová

„Zatímco jsem také slyšel případ, že žadatelé o svěření dítěte do pěstounské péče mladšího školního věku, čili starší šesti let, se v rámci školení učili, jak se přebaluje miminko. Takže kvalita školení je také různorodá.“

Stejně tak je možné u některých organizací absolvovat školení po internetu. Vzdělávání zpravidla obsahuje právní, psychologickou a zdravotně-sociální poradnu. U mnohých pořadatelů však chybí odbornost.

„Jedna pěstounka mi dokonce říkala, že tam vznikla organizace, která má školit pěstouny, a je to organizace, která se, nevím, 15 let? věnovala drogově závislým. Teď najednou přesedlali na pěstounskou péči,“ říká předsedkyně Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

Hodnocení dopadu novely

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD se proto na školení pro pěstouny zaměří.

„Musím říct celkově, že teď vyhodnocujeme dopad té novely. A do toho patří jak se podívat na pěstouny na přechodnou dobu, tak samozřejmě tohle: kdo školí a za kolik finančních prostředků, protože smyslem je celý systém zlepšit ve prospěch dětí, ale určitě není smyslem platit za drahé peníze nějaké školicí agentury,“ slibuje Michaela Marksová.

Odborníci kritizují, že jsou školení také drahá. Přípravy na pěstounskou péči zajišťují krajské úřady. Ceny se liší podle toho, jestli pěstouny vzdělává jejich příspěvková organizace nebo jiná společnost. Někdy se stanovuje cena za osobu, zhruba 5 tisíc korun, jindy za celou přípravu, od 50 do 120 tisíc korun. Celkovou sumu za taková školení ale nelze dohledat.

Generace, rodina, věk, radost, smích, volný čas | Foto: Freedigitalphotos.net, photostock

Od loňského roku také ministerstvo pilotně testuje školení PRIDE pro pěstouny. Letos přijde takové vzdělávání na dva a půl milionu korun. Opoziční poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková ze sněmovního sociálního výboru chce proto od ministerstva zpřesnit celkové dotace.

„Je tady jasná informace, že velká spousta finančních prostředků jde na takzvaná školení pěstounů přes agentury, přes různé neziskové organizace. A je to částka, která se už dá odhadnout asi na 500 milionů korun,“ říká Jitka Chalánková a pokračuje:

„Ty peníze jdou jednak ze státního rozpočtu, ale také z různých projektů, které jsou financovány z norských fondů a nebo z Evropské unie.“

V Česku je zhruba devět tisíc pěstounských rodin a přes deset tisíc dětí, které mají náhradní rodiny.

Petra Benešová, mad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru