Evropané mohou na starém kontinentě volit, kde chtějí. V Česku toho hojně využívají
Ať jsi Ital nebo Lotyš, tam kde žiješ, tam i volíš. Takové pořekadlo by dobře vystihovalo jedno ze základních pravidel voleb do Evropského parlamentu. Hlasovat v nich mohou všichni občané Evropské unie, i když právě nežijí ve svém domovském státě. Například v Česku mohou jít k volbám i cizinci-Evropané, kteří mají na českém území trvalý nebo i přechodný pobyt.
„Já budu volit zdejšího poslance, protože je tu nabídka v tuto chvíli atraktivnější. Otevřeně řečeno bych teď měl větší problém vybrat stranu v Rakousku než v České republice,“ říká Gerald Schubert, který už v Česku bydlí 13 let.
Možnost volit české europoslance i jako rakouský občan je pro něj důkazem sounáležitosti Evropanů. „Pro mě je to vlastně symbol mého ukotvení a integrace do české společnosti,“ dodává Gerald Schubert.
Egle Havrdová pochází z Litvy. Také se rozhodla vybrat české poslance Evropského parlamentu. „Mohla bych jít na ambasádu, ale nepůjdu. Ani jsem o tom neuvažovala, žiji v Česku, sleduji tu situaci tady, vidím lidi i nálady, co se vlastně děje.“
Slovák Daniel Glod v Praze žije už 8 let, stejně jak ostatní se ale domů kvůli volbám do Evropského parlamentu nechystá: „Budu volit tady v Česku, zákon mi to umožňuje, takže můžu volit české strany.“
K hlasování pro poslance z českých kandidátek se rozhodl i Till Janzer, který v Česku bydlí už 17 let:
„Radši budu volit tady, protože za tu dobu, co tu žiji, jsem vlastně už nějakým způsobem poznal českou politiku. Co ale obzvlášť oceňuji, je možnost kroužkování, které v Německu vůbec není.“
Cizinec-Evropan může v evropských volbách v Česku hlasovat, když přinese povolení k pobytu staré alespoň 45 dnů. Musí mu být více než 18 a stejně jako čeští voliči musí mít způsobilost k právním úkonům.
Podobně mohou v evropských volbách volit i Češi žijící dlouhodobě v zahraničí. Česko jako jedna ze čtyř členských zemí unie nedává svým občanům možnost účastnit se evropských voleb ani na ambasádách ani korespondenčně.
