Prvním ostrým testem Sobotkovy vlády v mezinárodní politice byla ukrajinská krize
Sobotkův kabinet je u moci už 100 dní. Jedním z klíčových témat české zahraniční politiky bylo pro novou vládu zlepšení naší pověsti v Evropě. Hned v březnu se proto rozhodla přijmout evropský fiskální pakt, který dosavadní vlády odmítaly.
„Tím rozhodnutím se vracíme do hlavního proudu evropské integrace. Je to myslím důležitý krok, který je na té cestě k budoucímu přijetí společné evropské měny,“ pochlubil se 24. března premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD.
I když šlo jen o symbolické gesto, protože fiskální pakt se týká především zemí, které platí eurem. Většina ostatních členů osmadvacítky ho ale stejně dávno podepsala.
„Ta pozice, kterou zaujala česká vláda, je srovnatelná s pozicí Polska, Švédska, Maďarska a Litvy, tedy dalších zemí, které přistoupily k fiskálnímu paktu, ale ještě neplatí společnou měnou,“ doplnil premiér.
Mezinárodní politika připravila Sobotkově vládě i první ostrý test v podobě ukrajinské krize. V něm ministři zaujali jasný postoj a na rozdíl od některých politiků, kteří byli ochotní diskutovat o tom, zda neoznačení vojáci na Krymu jsou ruští nebo ne, ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO měl od začátku jasno.
„Já to vůbec nebudu komentovat. To je tak evidentní, že bych to považoval za plýtvání slabikami,“ řekl tehdy Stropnický.
Proti ruské propagandě v dubnu vystupoval i ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD. „V těch posledních dnech mě trochu znepokojuje, že se mluví o návrzích federalizovat Ukrajinu, a přitom se nikdo neptá Ukrajinců – nemyslím jenom politiků, ale dokonce i obyčejných lidí.“
Ministr školství na sebe svými sliby poutá mediální pozornost. Otázkou zůstává, zda je splní
Číst článek
Šéf české diplomacie zároveň podpořil tvrdý postup proti Rusku, ale nechtěl hned ze začátku vyplýtvat nejtěžší kalibr plošných sankcí.
„Já si pořád myslím, že není projev zbabělosti, když člověk neříká hned ta nejtvrdší slova, ale zvažuje, jakým způsobem dát tomu druhému šanci, aby přehodnotil svoje chování.“
Nejhlasitější kritika zazněla kvůli Tibetu
Na konci dubna se ministr Zaorálek vydal na cestu do Číny, za kterou sklidil kritiku od opozice, když slíbil Pekingu, že mu nebude klást nepříjemné otázky ohledně samostatnosti Tibetu.
„Česká republika respektuje teritoriální integritu Číny. Nehodláme nějak čínskou stranu v budoucnosti překvapovat, ať co se týče otázek Tibetu, či podobně,“ prohlásil ministr zahraničí.
Zároveň ale ujistil české novináře, že o porušování lidských práv v Číně se bude s asijskými partnery bavit i nadále.
Kritiku si vláda vysloužila i od prezidenta Zemana, který ji v květnu vyzval, aby od slov a planých gest přistoupila k činům. „Pak je naprosto nezbytně nutné, aby přijala společnou měnu a aby tedy vstoupila do eurozóny.“
Euro podle Zemana pomůže rozvoji naší ekonomiky a partnerům v Unii dokáže, že to s integrací myslíme opravdu vážně.
